V dnešním světě se Seznam nositelů Nobelovy ceny stal opakujícím se tématem, které pokrývá různé oblasti zájmu. Od politiky po technologii, kulturu a společnost obecně, Seznam nositelů Nobelovy ceny upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho důležitost a relevanci nelze podceňovat a jeho dopad pociťujeme na všech úrovních společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Seznam nositelů Nobelovy ceny, od jeho původu až po jeho vliv na každodenní životy lidí. Budeme analyzovat jeho vývoj v čase a zkoumat jeho důsledky pro budoucnost.
Toto je seznam nositelů Nobelovy ceny. Nobelovy ceny (švédsky Nobelpriset, norsky Nobelprisen) udělují každoročně Královská švédská akademie věd, Švédská akademie, Institut Karolinska a norský Nobelův výbor jednotlivcům a organizacím, kteří se zasloužili o zásadní objevy v oblasti chemie, fyziky, literatury, míru a fyziologie a lékařství.[1] Ceny začaly být udíleny na základě závěti Alfreda Nobela z roku 1895, které určuje, že ceny má spravovat Nobelova nadace. Nobelovu pamětní cenu za ekonomii začala v roce 1969 udílet Švédská centrální banka (Riksbank) za přínos v oblasti ekonomie. Každý nositel Nobelovy ceny obdrží zlatou medaili, diplom a finanční částku, o níž každoročně rozhoduje Nobelova nadace.[2]
Každou cenu uděluje samostatný výbor; Královská švédská akademie věd uděluje cenu za fyziku, chemii a ekonomii, Institut Karolinska za fyziologii a lékařství a norský Nobelův výbor uděluje cenu za mír.[3] Každý oceněný obdrží medaili, diplom a finanční odměnu, která se v průběhu let měnila.[2] V roce 1901 obdrželi nositelé prvních Nobelových cen 150 782 švédských korun, což se v prosinci 2017 rovnalo 8 402 670 švédským korunám. V roce 2017 byla nositelům udělena odměna ve výši 9 000 000 švédských korun.[4] Ceny se každoročně předávají ve Stockholmu na slavnostním ceremoniálu 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí.[5]
V letech, kdy Nobelova cena není udělena z důvodu vnějších událostí nebo nedostatku nominací, se peněžní částka vrací do fondu.[6] V letech 1940 až 1942 nebyla udělena kvůli vypuknutí druhé světové války.[7]
V rozmezí roků 1901–2017 byly Nobelovy ceny a Nobelovy pamětní ceny za ekonomii uděleny 585krát 923 osobám a organizacím. Vzhledem k tomu, že někteří obdrželi Nobelovu cenu víckrát, je to celkem 892 osobností (z toho 844 mužů a 49 žen) a 24 organizací.[8] Šesti nositelům Nobelovy ceny jejich vlády nedovolily převzít cenu. Adolf Hitler zakázal čtyřem Němcům, Richardu Kuhnovi (chemie, 1938), Adolfu Butenandtovi (chemie, 1939), Gerhardu Domagkovi (fyziologie nebo medicína, 1939) a Carlu von Ossietzkymu (mír, 1936), převzít Nobelovu cenu. Čínská vláda zakázala Liou Siao-poovi převzít Nobelovu cenu (za mír, 2010)[9][10] a vláda Sovětského svazu tlačila na Borise Pasternaka (za literaturu, 1958), aby svou cenu odmítl.[11][12] Dva nositelé Nobelovy ceny, Jean-Paul Sartre (literatura, 1964) a Lê Ðức Thọ (mír, 1973), cenu odmítli; Sarte ji odmítl, protože odmítal všechna oficiální vyznamenání,[13] a Tho ji odmítl kvůli situaci, v níž se Vietnam v té době nacházel.[14][15]
Šest nositelů obdrželo více než jednu cenu; Mezinárodní výbor Červeného kříže obdržel Nobelovu cenu za mír třikrát.[16] Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky byla dvakrát udělena Nobelova cena za mír. Nobelovu cenu za fyziku získal dvakrát také John Bardeen a Nobelovu cenu za chemii Frederick Sanger. Dva nositelé byli oceněni dvakrát, ovšem ne ve stejné oblasti: Marie Curie-Skłodowská (fyzika a chemie) a Linus Pauling (chemie a mír). Mezi 892 nositeli Nobelovy ceny je 48 žen; první ženou, která Nobelovu cenu získala, byla Marie Curie-Skłodowská, která obdržela Nobelovu cenu za fyziku v roce 1903.[17][18] Byla také první osobou, které byly uděleny dvě Nobelovy ceny (fyzika, 1903 a chemie, 1911).[16]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Nobel laureates na anglické Wikipedii.