Reinhard Genzel
Dnes je Reinhard Genzel tématem, které v dnešní společnosti získalo nebývalý význam. Od svého vzniku vzbudil široký zájem a vyvolal řadu debat a úvah v různých oblastech. Reinhard Genzel významně ovlivnila životy lidí, ovlivnila jejich rozhodnutí, chování a vnímání. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Reinhard Genzel na dnešní společnost a také důsledky, které má pro budoucnost. Budeme analyzovat různé pohledy a názory na Reinhard Genzel s cílem nabídnout ucelenou a objektivní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
| Reinhard Genzel | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. března 1952 (73 let) Bad Homburg vor der Höhe |
| Alma mater | Univerzita v Bonnu (do 1975) Freiburská univerzita Berthold-Gymnasium Freiburg |
| Povolání | astronom, vysokoškolský učitel, astrofyzik a vědec |
| Zaměstnavatelé | Mnichovská univerzita Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics Harvardova univerzita Kalifornská univerzita v Berkeley Institut Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku |
| Ocenění | člen American Physical Society (1985) Newton Lacy Pierce Prize in Astronomy (1986) Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1990) Cena Julese Janssena (2000) Stern-Gerlach-Medaille (2003) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Ludwig Genzel[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reinhard Genzel (* 24. března 1952 Bad Homburg vor der Höhe) je německý astrofyzik, ředitel Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik), profesor Mnichovské univerzity a emeritní profesor Kalifornské univerzity v Berkeley. V roce 2020 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za „objev supermasivního objektu v jádře naší galaxie,“ kterou získal společně s Andreou M. Ghezovou a Rogerem Penrosem.[2][3]
| „ | Astronomii používáte jako stroj času, protože rychlost světla je konstantní. | “ |
| — Reinhard Genzel v Hydeparku Civilizace na ČT24 1.7.2023 [4] | ||
Život
Genzel se narodil v Bad Homburg vor der Höhe v Německu jako syn Evy-Marii Genzelové a Ludwiga Genzela, profesora fyziky (1922–2003). Vystudoval fyziku na univerzitě ve Freiburgu a na univerzitě v Bonnu, kde v roce 1978 získal doktorát. Poté pracoval v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge v Massachusetts. Od roku 1981 působil jako docent a později jako profesor na katedře fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 1986 z Berkekley odešel a byl jmenován ředitelem Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik) a členem Společnosti Maxe Plancka. Od té doby přednáší také na Mnichovské univerzitě, kde je od roku 1988 čestným profesorem.[5][6] Mimo jiné zasedá rovněž v komisi pro udělování Shawovy ceny za astronomii.[7]
Práce
Reinhard Genzel se zaměřuje na infračervenou a submilimetrovou astronomii. Pracuje rovněž na vývoji astronomických přístrojů, které sám využil při pozorování pohybů hvězd ve středu Mléčné dráhy kolem Sagittaria A*. Podařilo se mu zjistit, že obíhají kolem velmi hmotného objektu. Později bylo zjištěno, že se jedná o černou díru.[8] Zabývá se také problematikou formování a vývoje galaxií.[5]
Ocenění
- Studienstiftung des deutschen Volkes, 1973–1975
- Miller Research Fellows, 1980–1982
- Medaile Otta Hahna, 1980
- Presidential Young Investigator Award, 1984
- Newton Lacy Pierce Prize in Astronomy, 1986
- Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize, 1990
- Cena Julese Janssena, 2000
- Stern–Gerlach Medal, 2003
- Balzanova cena, 2003
- Medaile Alberta Einsteina, 2007
- Cena „Galileo 2000“, 2009
- Medaile Karla Schwarzschilda, 2011
- Crafoordova cena, 2012
- Cena Tychona Brahe, 2012
- Pour le Mérite, 2013
- Harvey Prize, 2014
- Herschel Medal, 2014
- Nobelova cena za fyziku, 2020
Členství ve vědeckých institucích
- American Physical Society, 1985
- Francouzská akademie věd, 1998
- Národní akademie věd Spojených států amerických, 2000
- Německá akademie věd Leopoldina, 2002
- Bavorská akademie věd (Bayerische Akademie der Wissenschaften), 2003
- Španělská královská akademie, 2011
- Královská společnost, 2012
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reinhard Genzel na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physics 2020 . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OVERBYE, Dennis; TAYLOR, Derrick Bryson. Nobel Prize in Physics Awarded to 3 Scientists for Work on Black Holes. The New York Times . 2020-10-06 . Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace . ČT24, 2023-7-1. Čas 53:58 od začátku stopáže. Dostupné online.
- ↑ a b Reinhard Genzel (E) | UC Berkeley Physics . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reinhard Genzel | Curriculum Vitae . 2009-10-05 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Organization | The Shaw Prize . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-12. (anglicky)
- ↑ ECKART, A.; GENZEL, R. Observations of stellar proper motions near the Galactic Centre. Nature. 1996, roč. 383, čís. 6599, s. 415. doi:10.1038/383415a0. S2CID 4285760. Bibcode 1996Natur.383..415E. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinhard Genzel na Wikimedia Commons - Reinhard Genzel v Hyde Park Civilizace na ČT24 1.7.2023 (moderátor Daniel Stach)
- (anglicky) Genzelova přednáška o černých dírách na Youtube
