Saint-John Perse

V dnešním světě se Saint-John Perse stal tématem velkého významu a zájmu pro různé sektory společnosti. Jeho dopad na každodenní život lidí vyvolal řadu debat a diskusí o jeho důsledcích. Od svých počátků až po současný stav přitahoval Saint-John Perse pozornost výzkumníků, odborníků, profesionálů i obyčejných lidí, kteří se snaží pochopit jeho důležitost a důsledky. V tomto článku prozkoumáme nejdůležitější aspekty související s Saint-John Perse, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a jeho budoucnost v neustále se vyvíjejícím světě.

Saint-John Perse
Rodné jménoAlexis Leger a Marie René Auguste Alexis Léger
Narození31. května 1887
Pointe-à-Pitre
Úmrtí20. září 1975 (ve věku 88 let)
Hyères
Místo pohřbenícemetery of Giens
PseudonymSaint-John Perse
Povoláníbásník, překladatel, diplomat a spisovatel
Alma materUniverzita v Bordeaux
Lyceum Louise Barthoua
Významná dílaAnabase
Amers
Praises
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ48748337
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (1924)
důstojník Řádu čestné legie (1933)
komandér Řádu čestné legie (1935)
Velká národní cena za literaturu (1959)
velkodůstojník Řádu čestné legie (1960)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Dorothy Russelová
RodičeRenée Dormoy-Léger
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saint-John Perse (vlastním jménem Alexis Saint-Léger Léger) (* 31. května 1887 – 20. září 1975) byl francouzský diplomat a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1960 za "sugestivní obraznost" ve svých dílech.

Život

Narodil se v bohaté rodině, která vlastnila ostrov nedaleko Guadeloupu, kde vyrůstal až do jedenácti let.[1] Vystudoval práva na univerzitě v Bordeaux. Roku 1911 vydal první sbírku básní, značně ovlivněných symbolismem, od něhož se později odklonil.

V roce 1914 vstoupil do diplomatických služeb. Působil na francouzském velvyslanectví v Pekingu, jeden čas byl i konzulem v Šanghaji. Čínskou kulturou je silně ovlivněna jeho druhá sbírka Anabase (1924). Později pracoval na ministerstvu zahraničí. Největší kariéru zde udělal pod vedením Aristida Brianda.[2] Roku 1933 byl jmenován generálním tajemníkem ministerstva. Na ministerstvu se snažil oponovat politice appeasementu, byť neúspěšně.[3]

V roce 1940 emigroval přes Británii a Kanadu do Spojených států.[1] Vichistický režim ve Francii zabavil jeho majetek. Se zkušeností exulanta se vyrovnával především ve sbírce Exile (1942). V letech 1941 až 1945 byl literárním poradcem Knihovny Kongresu. Po válce se rozhodl ve Spojených státech zůstat, nikdy ale nepřestal psát francouzsky. Do Francie se vrátil v roce 1957.[4]

Odmítal označení "spisovatel" s odůvodněním, že se nechce stát otrokem řemesla.[5] Na otázku, proč píše, odpovídal: "pro lepší život".

Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Saint-John Perse, Henri Fromageot, Aristide Briand, Philippe Berthelot.

Dílo

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Saint-John Perse. Encyclopedia.com . . Dostupné online. 
  2. ↑ The Nobel Prize in Literature 1960. NobelPrize.org . . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ CHISHOLM, Hugh; MULLEN, William. Saint-John Perse (1887-1975). Arion: A Journal of Humanities and the Classics. 1975, roč. 2, čís. 3, s. 368–379. Dostupné online . ISSN 0095-5809. 
  4. ↑ Saint-John Perse. Britannica.com . . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ WHITMAN, Alden. St.‐John Perse, Romantic Poet, Dies; Won Nobel Prize for Literature in '60. The New York Times . 1975-09-23 . Dostupné online. 

Literatura

  • GARAUDY, Roger. Realismus bez břehů: Picasso - Saint-John Perse - Kafka. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1965, 160 s. (Dílna; sv. 20). Dostupné online. Kapitola Saint-John Perse, s. 76.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za literaturu
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
2001–2025