V tomto článku důkladně prozkoumáme Eiči Negiši a jeho dopad na různé aspekty dnešní společnosti. Eiči Negiši je předmětem zájmu a debat v různých oblastech, od politiky a ekonomiky po technologie a populární kulturu. V průběhu let zanechal Eiči Negiši významnou stopu ve společnosti, generuje smíšené názory a spouští důležité rozhovory o jeho významu a důsledcích. Doufáme, že tímto článkem nabídneme komplexní pohled na Eiči Negiši a jeho roli v současném světě a poskytneme přehled, který vybízí k zamyšlení a analýze.
Eiči Negiši (根岸 英一) | |
---|---|
![]() | |
Narození | 14. července 1935 Čchang-čchun, Mandžukuo (nyní Čína) |
Úmrtí | 6. června 2021 (ve věku 85 let) Indianapolis |
Národnost | Japonská |
Alma mater | Tokijská univerzita (1953–1958) Pensylvánská univerzita (1960–1963) |
Pracoviště | Teijin Purdue University Syracuse University Hokkaido University |
Obor | Chemie |
Známý díky | Negishiho reakce |
Ocenění | Nobelova cena za chemii (2010) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eiči Negiši (japonsky 根岸 英一; 14. července 1935 v Čchang-čchunu, Mandžukuu nyní v Číně[1] – 6. června 2021) byl japonský chemik a držitel Nobelovy ceny za chemii (2010)[2] za Negišiho reakci, organickou reakci, při které vzniká složitější uhlíkatý skelet z jednoduššího aryl- nebo vinyl- halidu a organozinečnatého substrátu za přítomnosti niklového nebo palladiového katalyzátoru.[3]
Profesor Negiši publikoval přes 400 vědeckých článků a patentů a získal mnoho různých ocenění.