Philip Warren Anderson

V tomto článku se budeme zabývat Philip Warren Anderson z různých úhlů pohledu, abychom analyzovali jeho důležitost, dopad a relevanci v různých oblastech. Bude zkoumán jeho původ, vývoj a důsledky, stejně jako jeho vztah k dalším relevantním tématům. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit porozumět jeho vlivu na současnou společnost a také jeho možným budoucím důsledkům. Budou také zkoumána možná řešení, doporučení a výzvy spojené s Philip Warren Anderson s cílem poskytnout komplexní vizi a zamyslet se nad jejím významem v naší současné realitě.

Philip Warren Anderson
Narození13. prosince 1923
Indianapolis
Úmrtí29. března 2020 (ve věku 96 let)
Princeton
Místo pohřbeníhřbitov v Princetonu
Alma materHarvardova univerzita
University Laboratory High School
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik a spisovatel
ZaměstnavateléUniverzita v Cambridgi (1967–1975)
Princetonská univerzita (od 1975)
Santa Fe Institute
Bellovy laboratoře
OceněníCena Olivera E. Buckleyho (1964)
Dannie Heineman Prize (1975)
Nobelova cena za fyziku (1977)
Guthrie Medal and Prize (1978)
zahraniční člen Královské společnosti (1980)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníateismus
Webwww.princeton.edu/prism/people/faculty-1/anderson/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Warren Anderson (13. prosince 1923 Indianapolis, Indiana, USA – 29. března 2020[1][2]) byl americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku. Zabýval se antiferomagnetismem a vysokoteplotní supravodivostí.

Biografie

Narodil se v Indianapolis a vyrůstal v Urbaně (Illinois). V roce 1940 vystudoval University Laboratory High School v Urbaně. Poté odešel na Harvardovu univerzitu, kde studoval pod vedením Johna van Vlecka.

Mezi lety 1949 a 1984 pracoval v Bellových laboratořích v New Jersey, kde se zabýval mnoha problémy fyziky kondenzovaného stavu.

V letech 1967 až 1975 byl profesorem teoretické fyziky na Cambridgeské univerzitě. V roce 1977 získal spolu s Nevillem Mottem a Johnem van Vleckem Nobelovu cenu za fyziku „za zásadní teoretické výzkumy elektronové struktury magnetických a neuspořádaných systémů“. V roce 1984 přestal pracoval v Bellových laboratořích a přednášel fyziku na Princetonské univerzitě.

Byl držitelem 1. danu v čínské deskové hře go. V roce 2006 José Soler pomocí statistické analýzy vědeckých článků prohlásil Andersona za „nejkreativnějšího“ fyzika světa.[3]

Úsměvné

„Zabýval se lokalizačními teoriemi, antiferomagnetismem, narušením symetrií, vysokoteplotní supravodivostí a filosofií vědy,“ uvádí popularizátor vědy Jiří Grygar v pořadu Meteor.[4] „V roce 1982 uveřejnil citát ..., jak vlastně pracuje...: Sedím za stolem a myslím na ženský. A při tom mě občas něco dobrého napadne.“

Publikace

  • ANDERSON, P.W. Absence of Diffusion in Certain Random Lattices. Phys. Rev.. American Physical Society, 1958, roč. 109, čís. 5, s. 1492–1505. Dostupné online. doi:10.1103/PhysRev.109.1492. 
  • ANDERSON, P.W., Halperin, B.I.; Varma, C.M. Anomalous low-temperature thermal properties of glasses and spin glasses. Philosophical Magazine. 1972, roč. 25, čís. 1, s. 1–9. doi:10.1080/14786437208229210. 
  • ANDERSON, P.W. More is Different. Science. 1972, roč. 177, čís. 4047, s. 393–396. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-26. doi:10.1126/science.177.4047.393. PMID 17796623.  Archivováno 26. 3. 2009 na Wayback Machine.
  • ANDERSON, P.W. The resonating valence bond state in La2CuO4 and superconductivity. Science. 1987, roč. 235, čís. 4793, s. 1196–1198. Dostupné online. doi:10.1126/science.235.4793.1196. PMID 17818979. 
  • Notes on Theory of Magnetism, Tokyo, 1954
  • Concepts in Solids, 1963 ISBN 981-02-3231-4
  • Basic Notions in Condensed Matter Physics 1984 ISBN 0-201-32830-5
  • A Career in Theoretical Physics 1994 ISBN 981-238-866-4
  • The Theory of Superconductivity in the High Temperature Cuprates 1997 ISBN 0-691-04365-5
  • Philip W. Anderson, David Pines, Kenneth Arrow (Editor) Economy as an Evolving Complex System: the proceedings of the evolutionary paths of the global economy workshop, held sept., 1987 in Santa Fe, New Mexico (Perseus Publishing, 1988) ISBN 978-0-201-15685-0
  • R Penrose; Philip W Anderson "The Large, the Small and the Human Mind," Nature 386, no. 6624, (1997): 456
  • "Thinking big" Nature. 437, no. 7059, (2005): 625
  • "Brainwashed by Feynman?" Physics today. 53, no. 2, (2000): 11
  • "Computing: Solving problems in finite time" Nature 400:6740, (1999): 115
  • "When the Electron Falls Apart - In condensed matter physics, some particles behave like fragments of an electron" Physics today 50:10, (1997): 42
  • "Physics: The opening to complexity" Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 92:15, (1995): 6653
  • "Twenty years of talking past each other: The theory of high Tc" Physica. C, Superconductivity 460, (2007): 3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philip Warren Anderson na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BANKS, Michael. Condensed-matter physics pioneer Philip Anderson dies aged 96 . 30 March 2020. Dostupné online. 
  2. ↑ VEALE, Scott. Philip W. Anderson, Nobel Laureate in Physics, Is Dead at 96. The New York Times. 2020-03-30. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. ↑ World's most creative physicist revealed - physicsworld.com. physicsworld.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-19. 
  4. ↑ Meteor : populárně-vědecký magazín . 1963–. Český rozhlas Dvojka. Čas vysílání: sobota 8:05. 52 minut. Vysíláno 5. 3. 2016 (minuta: 41:14).

Literatura

  • ANDERSON, P.W. THE Theory of Superconductivity in High- Cuprates. Princeton: Princeton University Press, 1997. ISBN 0691043655. 
  • ANDERSON, P.W. Basic Notions of Condensed Matter Physics. Reading: Addison-Wesley, 1997. ISBN 0201328305. 
  • ANDERSON, P.W. Concepts in Solids: Lectures on the Theory of Solids. Singapore: World Scientific, 1998. ISBN 9810232314. 
  • BERNSTEIN, Jeremy. Three degrees above zero: Bell Laboratories in the information age. Cambridge: Cambridge University Press, 1987. ISBN 0521329833. 

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
2001–2025