Jestli nás něco vždy fascinovalo, je to Jean-Pierre Sauvage. Od nepaměti byl Jean-Pierre Sauvage předmětem studia, obdivu a debat. Ať už pro svůj dopad na historii, svůj vliv na kulturu nebo svou relevanci v dnešní společnosti, Jean-Pierre Sauvage je i nadále tématem velkého zájmu akademiků, odborníků i zvědavců. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Jean-Pierre Sauvage, od jeho počátků až po jeho dopad na moderní svět. Doufáme, že prostřednictvím důkladné a obohacující analýzy rozšíříme naše znalosti a porozumění Jean-Pierre Sauvage a možná dokonce objevíme nové aspekty, které nás překvapí. Přidejte se k nám na této fascinující cestě po Jean-Pierre Sauvage a společně odhalíme její tajemství a významy. Nenechte si to ujít!
Jean-Pierre Sauvage | |
---|---|
![]() Jean-Pierre Sauvage (7. prosince 2016) | |
Narození | 21. října 1944 (80 let) Paříž |
Alma mater | Štrasburská univerzita Univerzita Louise Pasteura |
Pracoviště | Štrasburská univerzita Utrechtská univerzita Národní centrum vědeckého výzkumu |
Obor | supramolekulární chemie |
Ocenění | bronzová medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1978) stříbrná medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1988 a 1987) Prelog Medal (1994) Cena Nessima Habifa (1995) Stoletá cena (1999) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean-Pierre Sauvage (* 21. října 1944, Paříž) je francouzský chemik specializující se na vývoj molekulárních strojů, za což získal v roce 2016 Nobelovu cenu za chemii, spolu s Fraserem Stoddartem a Benem Feringou.[1]
Vystudoval chemii na Národní chemické škole ve Štrasburku, absolvoval roku 1967. Doktorát získal v roce 1971 na Univerzitě Louise Pasteura (Université Louis-Pasteur), pod vedením Jean-Marie Lehna (laureáta Nobelovy ceny z roku 1987). Poté pracoval na Štrasburské univerzitě (Université de Strasbourg), kde byl v letech 1981-1984 profesorem[2].
Jeho výzkum, za nějž nakonec získal Nobelovu cenu, vyvrcholil v roce 1983, kdy jako první na světě syntetizoval tzv. katenan, tedy komplex dvou molekul, které jsou propojeny více mechanicky než chemicky, přičemž šlo díky tomuto spojení pohybovat skrze jednu molekulu druhou. Nobelův výbor to označil za zásadní průlom na cestě k molekulárním strojům, jejichž sofistikovanější a komplexnější verze pak vyvinuli další dva laureáti, Stoddart a Feringa.
Dne 24. listopadu 1997 se Sauvage stal řádným členem Francouzské akademie. V roce 2018 přednášel v Praze, v Národní technické knihovně.[3] Při té příležitosti poskytl rozhovor i pořadu České televize Hyde Park Civilizace.[4]