V dnešním světě zaujal Robert B. Laughlin vedoucí roli jak v každodenním životě, tak v profesionální sféře. S rozvojem technologií a globalizací se Robert B. Laughlin stal tématem neustálého zájmu, vyvolává diskuse, výzkum a nové způsoby, jak k němu přistupovat. Od svého vlivu na společnost až po důsledky pro ekonomiku, Robert B. Laughlin ovlivnila různými způsoby a změnila nejen způsob, jakým interagujeme, ale také způsob, jakým přemýšlíme a jak se vztahujeme k životnímu prostředí. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Robert B. Laughlin, analyzujeme jeho důležitost a vývoj v čase.
Robert Betts Laughlin | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. listopadu 1950 (74 let) Visalia, Kalifornie, USA |
Národnost | Spojené státy americké |
Alma mater | MIT UC Berkeley |
Pracoviště | Stanford |
Obor | Teoretická fyzika |
Známý díky | Kvantový Hallův jev |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1998) |
Web | profiles |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert Betts Laughlin (* 1. listopadu 1950 ve Visalii) je profesorem fyziky a aplikované fyziky na Stanfordově univerzitě. V roce 1998 získal spolu s Horstem Störmerem a Cchuejem Čchim Nobelovu cenu za fyziku „za objev nového druhu kvantové kapaliny s neceločíselnými excitacemi“ (kvantový Hallův jev).
Narodil se v městě Visalia ve střední Kalifornii. Titul BA (Bachelor of Arts) v oboru matematika získal v roce 1972 na Kalifornské univerzitě v Berkeley a v roce 1979 získal titul Ph.D. na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v Cambridge ve státě Massachusetts.
Profesor Laughlin sdílí podobné názory jako teoretický fyzik George Chapline (1942) – oba totiž pochybují o existenci černých děr.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert B. Laughlin na anglické Wikipedii.