Gérard Mourou
Ve světě Gérard Mourou byl vždy velký zájem a nekonečná zvědavost. Od nepaměti Gérard Mourou vzbuzuje pozornost lidstva, ať už díky své záhadnosti, své důležitosti, svému dopadu nebo své transcendenci. Bez ohledu na čas, místo nebo kulturu hraje Gérard Mourou zásadní roli v životech lidí, ovlivňuje zvyky, přesvědčení, rozhodnutí a činy. V tomto článku hluboce prozkoumáme fascinující svět Gérard Mourou, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vliv na společnost. Prostřednictvím hluboké analýzy objevíme rozmanité aspekty Gérard Mourou, odhalíme záhady, demystifikujeme koncepty a budeme sdílet nové perspektivy, které nám pomohou lépe porozumět tomuto vzrušujícímu tématu.
| Gérard Mourou | |
|---|---|
 Gérard Mourou (10. listopadu 2014) | |
| Narození | 22. června 1944 (80 let) Albertville |
| Alma mater | Univerzita Pierra a Marie Curieových (do 1970) Univerzita Pierra a Marie Curieových (do 1973) Université Grenoble Alpes |
| Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a výzkumník |
| Zaměstnavatelé | Michiganská univerzita École nationale supérieure de techniques avancées Polytechnická škola Rochesterská univerzita |
| Ocenění | Cena Roberta Williamse Wooda (1995) Sarnoffova cena (1999) IEEE Quantum Electronics Award (2004) Lazare-Carnot Prize (2007) Charles Hard Townes Award (2009) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gérard Albert Mourou (* 22. června 1944, Albertville) je francouzský fyzik, specializující se na laserovou techniku. Roku 2018 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, a to za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů. Cenu sdílel s Američanem Arthurem Ashkinem a Kanaďankou Donnou Stricklandovou.[1]
Vystudoval fyziku na Université Grenoble-Alpes, absolvoval roku 1967. Poté působil na Université Laval v Québecu, doktorát získal roku 1973 na Univerzitě Paříž VI (dnes součást Sorbonny). Poté bádal na University of California v San Diegu, na École Polytechnique v Paříži, na University of Rochester a University of Michigan v Ann Arboru, aby se roku 2005 vrátil do Francie a byl do roku 2008 ředitelem Laboratoře aplikované optiky na École Polytechnique.[2]
Při působení na Rochesterské univerzitě vyvinuli spolu s jeho studentkou Donnou Stricklandovou technologii CPA (Chirped Pulse Amplification). Právě za ni oba získali společně polovinu Nobelovy ceny.[3] Jejich společný objev umožnil vývoj laserových systémů s velmi vysokým výkonem a jejich zcela nové využití v průmyslu či v lékařství - femtosekundové laserové pulsy se začaly používat například při operacích oka.[4]
Byl duchovním otcem evropského výzkumného projektu ELI (Extreme Light Infrastructure), jehož jedno z center je v České republice, v Dolních Břežanech (další centra jsou v Maďarsku a Rumunsku). Na finální podobě projektu se ovšem nepodílel, když se mu nepodařilo prosadit myšlenku jednoho centra.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ The Nobel Prize in Physics 2018. NobelPrize.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gerard Mourou | Biography & Facts. Encyclopedia Britannica . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mourou, Gerard. www.aldebaran.cz . . Dostupné online.
- ↑ Otec projektu ELI Gerard Mourou v Praze | ELI Beamlines - Laserové centrum Dolní Břežany. www.eli-beams.eu . . Dostupné online.
- ↑ Gérard Mourou je duchovním otcem evropského projektu ELI. TÝDEN.cz . 2018-10-02 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gérard Mourou na Wikimedia Commons - Lasery léčí oči, ale mohly by odstranit i jaderný odpad. Nobelista Mourou byl hostem Hyde Parku Civilizace. ČT24 . 2019-11-04 . Dostupné online.
