Znělá labiodentální frikativa
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Znělá labiodentální frikativa, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Znělá labiodentální frikativa, známý pro svůj dopad na společnost a kulturu, byl předmětem debat a analýz v mnoha oblastech. Od svého vzniku až po současnost zanechala Znělá labiodentální frikativa významnou stopu v historii a její vliv je v současném světě nadále hmatatelný. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do nejrelevantnějších aspektů Znělá labiodentální frikativa, analyzujeme jeho důležitost, jeho důsledky a jeho projekci do budoucnosti. Připravte svou mysl na cestu objevování a introspekce v nádherném vesmíru Znělá labiodentální frikativa.
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 129 |
| Znak IPA | v |
| Znak SAMPA | v |
Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem v, číselné označení IPA je 129, ekvivalentním symbolem v SAMPA je v.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: retozubná souhláska (labiodentála). Úžina se vytváří mezi horními zuby, při artikulaci se dolní ret dotýká horních zubů.
- Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky vibrují. Neznělým protějškem je f.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem V, v, v cizích slovech pak také písmenem W, w.
Zajímavostí je, že psané /v/ se vlivem okolních souhlásek vylovuje nezněle, např. ve slově vsadit , samotné /v/ však znělost okolních souhlásek neovlivňuje, např. ve slově svět zůstává /s/ znělé.
