Alveolární verberanta
V dnešním světě je Alveolární verberanta téma, které je stále aktuálnější. Od svých dopadů na společnost až po svůj dopad na ekonomiku a životní prostředí se Alveolární verberanta stal ústředním bodem pro odborníky i občany. Abychom lépe porozuměli tomuto fenoménu a jeho důsledkům, je zásadní jej prozkoumat z více úhlů pohledu a objevit jeho skutečný rozsah. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Alveolární verberanta a poskytneme komplexní přehled od jeho historie až po možná řešení. Doufáme, že tímto objasníme Alveolární verberanta a podpoříme informovanou diskusi o jeho důležitosti dnes.
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 124 |
| Znak IPA | ɾ |
| Znak SAMPA | 4 |
Alveolární verberanta je souhláska, vyskytující se v mnoha světových jazycích. V IPA je reprezentována číslem 124, znakem ɾ. V Kirshenbaumově přepise se pro ni používá symbol *. Ze spisovných jazyků se vyskytuje např. v albánštině (emër - jméno), arabštině, rakouské němčině (Rose), baskičtině (lorea), katalánštině, řadě výslovnostních realisací angličtiny (tt v better při výslovnostním standardu General American, r ve slově free při skotské výslovnosti), japonštině (přepisováno jako r), norštině (ve slově Norge), perštině, portugalštině (např. contra) a španělštině (např. caro). V češtině se správně nevyskytuje, mnoho mluvčích tak ale vyslovuje (aniž si to uvědomuje) grafém /r/, ten je ale ve správné výslovnosti spíše alveolární vibranta.[1]
Obvykle se řadí mezi tzv. rhotické (erové) souhlásky.
Charakteristika
- Způsob artikulace: verberanta, tzv. švih. Vytváří se rychlým pohybem a krátkým dotykem artikulačních orgánů.
- Místo artikulace: dásňová souhláska (alveolára). Uzávěra se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem.
- Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
