Neznělá labiodentální frikativa
Vzhled
přesunout do postranního panelu
skrýt
![Obrázek znaku IPA](//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/IPA_Unicode_0x0066.svg/40px-IPA_Unicode_0x0066.svg.png) |
---|
Číslo IPA | 128 |
---|
Znak IPA | f |
---|
Znak SAMPA | f |
---|
Zvuková ukázka |
Neznělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem f, číselné označení IPA je 128, ekvivalentním symbolem v SAMPA je f.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: retozubná souhláska (labiodentála). Úžina se vytváří mezi horními zuby, při artikulaci se dolní ret dotýká horních zubů.
- Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je v.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem F, f.
Jako samostatný foném se /f/ v domácích slovech využívá zcela výjimečně, hlavně v citoslovcích (uf, haf), příp. ve slovech jako foukat, doufat, zoufat. Vyslovované je v češtině obvykle neznělou realizací (alofonem) psaného /v/, např. lev , vsadit .
V jiných jazycích
Portály:
Jazyk