Znělá postalveolární frikativa
V dnešním světě je Znělá postalveolární frikativa stále důležitější. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v akademické sféře, Znělá postalveolární frikativa se stal tématem zájmu lidí všech věkových kategorií a profesí. Od svého založení vyvolal Znělá postalveolární frikativa vášnivé debaty a byl předmětem intenzivního studia a výzkumu. Znělá postalveolární frikativa je bezpochyby mnohostranné téma, které pokrývá širokou škálu aspektů a které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a význam v dnešním světě.
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 135 |
| Znak IPA | ʒ |
| Znak SAMPA | Z |
| Česká fonetická transkripce | ž |
Znělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ʒ, číselné označení IPA je 135, ekvivalentním symbolem v SAMPA je Z.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa) patřící mezi sykavky. Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: zadodásňová souhláska (postalveolára), částečně palatizovaná (palatizace). Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem a částečně i tvrdým patrem.
- Znělost: Znělá souhláska – při artikulaci hlasivky vibrují. Neznělým protějškem je ʃ.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem Ž, ž.
