Neznělá uvulární ploziva

Dnes je Neznělá uvulární ploziva vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S pokrokem technologií a globalizací se Neznělá uvulární ploziva stal stálým bodem diskuse ve všem, od politiky po popkulturu. Tento článek se bude snažit do hloubky analyzovat dopad Neznělá uvulární ploziva na současnou společnost, prozkoumat jeho různé aspekty a to, jak ovlivňuje naše životy způsoby, o kterých jsme možná dříve ani neuvažovali. Prostřednictvím svědectví, studií a odborných posudků má toto téma osvětlit a nabídnout čtenářům kompletní a aktualizovanou vizi Neznělá uvulární ploziva.

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA111
Znak IPAq
Znak SAMPAq
Zvuková ukázka

Neznělá uvulární ploziva je souhláska, vyskytující se v mnoha jazycích.

  • Způsob artikulace: ražená souhláska (ploziva). Vytváří se pomocí uzávěry (okluze), která brání proudění vzduchu a je na posléze uvolněna, čímž vzniká zvukový dojem – od toho též označení závěrová souhláska (okluziva).
  • Místo artikulace: uvulára. Uzávěra se vytváří mezi zadní částí jazyka a uvulou (čípkem).
  • Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je ɢ.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině se nevyskytuje, je ji ale možno najít v arabštině (přepisuje se většinou jako k či q), avarštině (zapisuje se písmenem cyrilice хъ), čečenštině (zapisuje se písmeny cyrilice кх), hindštině (písmeno क, přepisuje se většinou jako k), kazaštině (zapisuje se v cyrilici қ), grónštině (zapisováno jako q, existuje dokonce i dlouhá varianta , zapisovaná jako qq), řadě dialektů kečujštiny, ajmarských jazycích, čipajštině, čonských jazycích, alakalufštině, mayských jazycích, hopijštině (zapisováno jako q) a mnoha dalších jazycích a dialektech.