Znělá labiodentální aproximanta

V tomto článku prozkoumáme dopad a vliv Znělá labiodentální aproximanta na současnou společnost. Od svého vzniku upoutal Znělá labiodentální aproximanta pozornost milionů lidí po celém světě a získal významné místo v populární kultuře. V průběhu let Znělá labiodentální aproximanta prokázal svou schopnost utvářet názory, inspirovat hnutí a zpochybňovat zavedené normy. V tomto smyslu je klíčové pečlivě prozkoumat, jak Znělá labiodentální aproximanta přispěl k vývoji společnosti v různých aspektech, od politiky a ekonomiky až po uměleckou sféru a individuální projev. Tento článek si klade za cíl osvětlit základní roli, kterou Znělá labiodentální aproximanta hraje v našem každodenním životě, a její vliv na způsob, jakým vnímáme svět kolem nás.

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA150
Znak IPAʋ
Znak SAMPAP nebo v\
Zvuková ukázka

Znělá labiodentální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. Je něčím mezi v a w. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ʋ, číselné označení IPA je 150, ekvivalentním symbolem v SAMPA je P nebo v\.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: aproximantní souhláska (aproximanta). Vytváří se přiblížením artikulačních orgánů, které je však menší než u frikativ, takže proudění vzduchu nevytváří tak výrazný šum.
  • Místo artikulace: retozubná souhláska (labiodentála). Úžina se vytváří mezi horními zuby, při artikulaci se dolní ret přibližuje k horním zubům.
  • Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají. Neznělým protějškem je ʋ̥.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

Vyskytuje se v některých českých nářečích. Taková nebo přímo bilabiální byla běžná výslovnost „v“ ve staré češtině.