Neznělá palatovelární frikativa
V dnešním světě je Neznělá palatovelární frikativa téma nebo osoba, která vyvolává velký zájem a kontroverze. Jeho dopad je cítit v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Vědět více o Neznělá palatovelární frikativa se stalo zásadním pro pochopení společnosti, ve které žijeme. V tomto článku důkladně prozkoumáme, kdo je Neznělá palatovelární frikativa, jeho význam dnes a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Kromě toho budeme analyzovat, jak se Neznělá palatovelární frikativa vyvíjel v průběhu času a co můžeme očekávat od jeho budoucnosti. Připojte se k nám na této prohlídce a objevte vše, co potřebujete vědět o Neznělá palatovelární frikativa.
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 175 |
| Znak IPA | ɧ |
| Znak SAMPA | x\ |
Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která je popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɧ, číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené ʃ a x. Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací .
- Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje.
Ve švédštině
Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat.[zdroj?] Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako , na severu se vyslovuje spíše jako , či spíše retroflexní . Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení lze slyšet spíše , v koncovém postavení spíše , např. själv (sám) se blíží výslovností , kanske (snad) zní spíše jako .
Ve finské švédštině se vyslovuje jako nebo .
Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost . Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.[zdroj?]
