V dnešním světě získal Ken’iči Fukui nebývalý význam. Ať už na pracovišti, v akademické, kulturní nebo sociální sféře, Ken’iči Fukui se stal tématem obecného zájmu, které vzbuzuje zvědavost a potřebu porozumění. Tento fenomén vyvolal nekonečné debaty, výzkumy a úvahy o jeho dopadu a významu v současné společnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Ken’iči Fukui, od jeho historických počátků až po jeho důsledky v každodenním životě lidí. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme toto téma osvětlit a nabídnout nové pohledy, které nám umožní pochopit jeho důležitost v dnešním světě.
Ken’iči Fukui | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. října 1918 Heijō |
Úmrtí | 9. ledna 1998 (ve věku 79 let) Kjóto |
Příčina úmrtí | rakovina |
Alma mater | Kjótská univerzita |
Povolání | chemik, profesor a výzkumník |
Zaměstnavatelé | Kjótská univerzita Kyoto Institute of Technology |
Ocenění | Nobelova cena za chemii (1981) Řád kultury (1981) Bunka kóróša (1981) Schrödinger Medal (1987) zahraniční člen Královské společnosti (1989) … více na Wikidatech |
Příbuzní | Ken'ichirō Umehara (zeť) Takeshi Umehara (otec snachy či zetě) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ken’iči Fukui (japonsky 福井謙一, Fukui Ken’iči, anglickým přepisem Kenichi Fukui; 4. října 1918 Nara – 9. ledna 1998 Kjóto) byl japonský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1981.[1] Obdržel ji společně s Roaldem Hoffmannem za průkopnické teorie chemické reaktivity a jejich aplikace v chemii.[2] Roku 1941 absolvoval Císařskou univerzitu Kjótó, kde pak byl v letech 1951 až 1982 profesorem fyzikální chemie. Od roku 1988 až do smrti pak byl ředitelem Ústavu chemie.