V dnešním světě je Daniel Šechtman téma, které nabylo značného významu v různých studijních oborech. Ať už vědecký, kulturní, historický nebo společenský, Daniel Šechtman upoutal pozornost akademiků, odborníků i nadšenců. Jeho dopad se rozšiřuje v průběhu času a zahrnuje širokou škálu perspektiv, od jednotlivce po kolektiv, což umožňuje hlubokou a promyšlenou analýzu jeho významu a důsledků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a přístupy Daniel Šechtman s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Daniel Šechtman | |
---|---|
![]() Šechtman v roce 2011 | |
Narození | 24. ledna 1941 (84 let) Tel Aviv, Britský mandát Palestina (dnes Izrael) |
Pracoviště | Technion – Izraelský technologický institut |
Známý díky | objevení kvazikrystalů |
Ocenění | Nobelova cena za chemii (2011) |
Manžel(ka) | Tzipora Shechtman |
Děti | Yoav Shpichman |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Daniel Šechtman, někdy též Dan Šechtman (hebrejsky דן שכטמן, anglicky Daniel Shechtman; * 24. ledna 1941 Tel Aviv) je izraelský fyzik a profesor na Izraelském technologickém institutu v Haifě, kterému byla roku 2011 udělena Nobelova cena za chemii za objev kvazikrystalů. Ty popsal již v dubnu 1982 během svého vědeckého pobytu ve Spojených státech, avšak z počátku jeho objev vědecká komunita odmítala a sám Šechtman byl za svou teorii zesměšňován.[1] Podle všech soudobých vědeckých poznatků totiž byl jeho objev nemožný[2] – vědci se totiž domnívali, že se vzorce atomů v krystalu opakují, zatímco Šechtman tvrdil opak.[1] Změnil však definici krystalu jako periodické struktury. Podle nové je krystal „jakákoli pevná látka, jejíž difrakční diagram je bodový.“[2]
Je nositelem řady vědeckých ocenění, mimo jiné též Izraelské ceny či Wolfovy ceny za fyziku. V roce 2014 neúspěšně kandidoval ve volbě izraelského prezidenta, v níž zvítězil Re'uven Rivlin.[3]