V dnešním světě se Maximilian Haider stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život, Maximilian Haider ovlivňuje mnoho aspektů našich životů. V průběhu let byl Maximilian Haider zkoumán a diskutován z různých úhlů pohledu, což vytvořilo široké spektrum názorů a teorií na toto téma. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Maximilian Haider a jeho nevyhnutelnou relevanci v současném světě a nabídneme podrobnou a objektivní vizi jeho mnoha aspektů.
Maximilian Haider | |
---|---|
![]() | |
Narození | 23. ledna 1950 (75 let) Freistadt |
Alma mater | Kielská univerzita Technická univerzita Darmstadt |
Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Technologický institut v Karlsruhe |
Ocenění | Karl Heinz Beckurts Award (2006) Wolfova cena za fyziku (2011) BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award (2013) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maximilian Haider (* 23. ledna 1950) je rakouský fyzik, jehož specializací je především elektronová mikroskopie. V roce 2011 získal za příspěvky k elektronové mikroskopii, společně s Haraldem Rosem a Knutem Urbanem Wolfovu cenu za fyziku. [1] V roce 2013 získala stejná trojice vědců cenu nadace BBVA, opět za významné příspěvky k elektronové mikroskopii, konkrétně za zvýšení přesnosti elektronové mikroskopie až na subatomární úroveň.
Fyziku vystudoval na univerzitě v Kielu a na Technické univerzitě v Darmstadtu. V roce 2016 působí na technologickém institutu v Karlsruhe jako profesor.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maximilian Haider na anglické Wikipedii.