V současnosti je Pius VI. tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po vliv na ekonomiku, Pius VI. je téma, které se stává stále aktuálnějším v každodenních konverzacích. S rostoucí důležitostí Pius VI. je zásadní porozumět jeho rozsahu a důsledkům v různých aspektech života. V tomto článku důkladně prozkoumáme Pius VI. a analyzujeme jeho dopad na naši moderní společnost. Od jeho počátků až po jeho možný budoucí vývoj se ponoříme do fascinujícího světa Pius VI. a objevíme jeho skutečný význam v dnešním světě.
Jeho Svatost Pius VI. | |
---|---|
250. papež | |
![]() Portrét z roku 1775 | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 15. února 1775 |
Uveden do úřadu | 22. února 1775 (intronizace) |
Pontifikát skončil | 29. srpna 1799 |
Předchůdce | Klement XIV. |
Nástupce | Pius VII. |
Titulární kostel | Sant'Onofrio al Gianicolo |
Heslo | „Floret in domo domini“ „Kvete v domě Páně“ |
Znak | ![]() |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1755 |
Biskupské svěcení | 22. února 1775 světitel Giovanni Francesco Albani 1. spolusvětitel Henry Benedict Stuart 2. spolusvětitel Carlo Rezzonico |
Kardinálská kreace | 26. dubna 1773 kreoval Klement XIV. |
Titul | kardinál-kněz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Giovanni Angelo Braschi |
Datum narození | 25. prosince 1717 |
Místo narození | Cesena, ![]() |
Datum úmrtí | 29. srpna 1799 (ve věku 81 let) |
Místo úmrtí | Valence, Francie |
Místo pohřbení | papežská jeskyně pod bazilikou sv. Petra |
Povolání | katolický kněz |
Alma mater | Ferrarská univerzita |
Podpis | ![]() |
Seznam papežů nosících jméno Pius![]() ![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pius VI., vlastním jménem Giovanni Angelico Braschi (25. prosince 1717 Cesena – 29. srpna 1799 Valence),[1] byl katolický duchovní, který byl papežem od 15. února 1775 až do své smrti.
Narodil se v italském městě Cesena. Po dokončení studií na jezuitské koleji v rodném městě a složením zkoušek z práva (1734) pokračoval ve studiích na univerzitě ve městě Ferrara. V roce 1753 si ho jako jednoho ze svých sekretářů vybral papež Klement XIV.
Po ukončení studia na jezuitské koleji získal v roce 1734 titul doktor práv. Pokračoval ve studiích na Ferrarské univerzitě, kde se stal osobním tajemníkem Tommase Ruffoa, papežského nuncia. V jeho biskupství Ostie a Velletrie zastával funkci auditora až do roku 1753. Díky zkušenostem ve vedení mise u soudu v Neapoli získal respekt u papeže Klementa XIV., který jej jmenoval jedním ze svých tajemníků 1753 a knězem u svatého Petra. Zřejmě roku 1758 byl vysvěcen na kněze a roku 1766 se stal papežským pokladníkem. Tento úřad vykonával v letech 1758 až 1769. Ti, kteří trpěli pod jeho svědomitým hospodařením přesvědčili papeže Klementa XIV., aby jej 26. dubna 1773 jmenoval kardinálem ze Sant'Onofria a toto povýšení ho dočasně zbavilo vlivu. Po čtyřměsíčním konkláve, které následovalo po smrti Klementa XIV., přestaly Španělsko, Francie a Portugalsko mít námitky proti jmenování. Nakonec se však stal oponentem antijezuitské politiky předchozího papeže. Díky tomu byl 15. února 1775 zvolen papežem a vybral si jméno Pius VI. Teprve po svém zvolení byl 22. února 1775 vysvěcen na biskupa.[1]
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Klement XIV. |
1775–1799 Pius VI. |
Nástupce: Pius VII. |