Pius VIII.

V dnešním světě je Pius VIII. téma, které vzbuzuje velký zájem a debaty v různých oblastech. Ať už na akademické půdě, ve světě práce nebo ve společnosti obecně, Pius VIII. se stal tématem relevance a aktuálnosti. Názory na tuto záležitost jsou různé, a proto je důležité analyzovat a reflektovat Pius VIII. z různých úhlů pohledu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Pius VIII., jeho dnešní dopad a možné budoucí scénáře. Stejně tak se ponoříme do úvah a debat, které vyvolal, abychom nabídli komplexní a obohacující vizi na toto téma.

Jeho Svatost Pius VIII.
253. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	31. března 1829
Uveden do úřadu	5. dubna 1829 (intronizace)
Pontifikát skončil	30. listopadu 1830
Předchůdce	Lev XII.
Nástupce	Řehoř XVI.
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	17. prosince 1785
Biskupské svěcení	17. srpna 1800 světitel Giuseppe Maria Doria Pamphilj
Kardinálská kreace	8. března 1816 kreoval Pius VII.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup diecéze San Benedetto del Tronto-Ripatransone-Montalto (1800-1816) biskup diecéze Cesena-Sarsina (1816-1821) úředník papežské kurie (1821) kardinál-biskup ve Frascati (1821-1829) prefekt papežské kurie (1821-1829)
Osobní údaje
Rodné jméno	Francesco Saverio Castiglioni
Datum narození	20. listopadu 1761
Místo narození	Cingoli, Marche, Papežský stát
Datum úmrtí	30. listopadu 1830 (ve věku 69 let)
Místo úmrtí	Kvirinálský palác, Řím, Papežský stát
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra a Tomb of Pius VIII
Povolání	římskokatolický kněz a katolický biskup
Alma mater	Univerzita La Sapienza
Podpis
Seznam papežů nosících jméno Pius multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pius VIII., vlastním jménem Francesco Saverio Castiglioni, (20. listopadu 1761 Cingoli – 30. listopadu 1830 Kvirinálský palác) byl papežem katolické církve od 31. března 1829 až do své smrti.^[1]

Životopis

Pius VIII. vystudoval teologii a práva. V roce 1800 se stal biskupem v Monaku. V roce 1816 byl povýšen na kardinála a stal se biskupem v Ceseně, v roce 1821 se pak stal biskupem ve Frascati. Od svého zvolení papežem až do své smrti měl velmi chatrné zdraví. Za doby svého pontifikátu pokračoval v kurzu svého předchůdce, vydal kupříkladu encykliku Traditi humilitati odsuzující karbonáře.

Odkazy

Reference

1. ↑ Archivovaná kopie. www2.fiu.edu . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-09. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pius VIII. na Wikimedia Commons
• Osoba Pius VIII. ve Wikicitátech
• Encyklopedické heslo Pius v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• (anglicky) Pius VIII. (Catholic Encyclopedia)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce: Lev XII.	1829–1830 Pius VIII.	Nástupce: Řehoř XVI.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.

Portály: Křesťanství | Lidé | Vatikán