Wikipedie:Encyklopedický styl
V tomto článku se budeme věnovat tématu Wikipedie:Encyklopedický styl, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. V průběhu historie byl Wikipedie:Encyklopedický styl předmětem debat a analýz, což vzbuzovalo zvědavost výzkumníků, akademiků a lidí obecně. Od svých počátků až do současnosti hraje Wikipedie:Encyklopedický styl důležitou roli v různých aspektech každodenního života a ovlivňuje způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme prozkoumat různé aspekty Wikipedie:Encyklopedický styl, prozkoumáme jeho dopad v různých oblastech a jeho význam v současnosti.
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
Seriózní encyklopedie musí být psána specifickým encyklopedickým stylem: to je něco zcela jiného než slohové cvičení nebo vyprávění u krbu, ale liší se značně i od žurnalistických článků.
Právě ve stylu spočívají nejčastější chyby nových přispěvatelů.
Součástí encyklopedického stylu je i požadavek na laickou srozumitelnost. Text nemá být plný „odborných“ formulací a vysoce „odborných termínů“, a v důsledku toho pochopitelný pouze pro odborníky v tom kterém oboru. I text na úzce odborné téma ve Wikipedii má být co nejpřístupnější laikovi (odborník takové heslo pravděpodobně hledat vůbec nebude – zná ho). Přirozeně musí takový článek odborné výrazy používat, měly by však být vysvětleny, a to nejen odkazy na příslušná hesla, ale v rámci lehčího a rychlého pochopení pokud možno ihned (např. použitím srozumitelného, českého výrazu v závorce ap.).
Příklady
Zatímco oprava interpunkce, překlepů a také pravopisu je vcelku jednoduchá, přestylizování textu vyžaduje mnoho času a námahy, mnohdy je jednodušší článek napsat znovu. Výčet níže uvádí několik častých chyb, jichž je třeba se vyvarovat.
- V žádném případě nelze psát obecnou češtinou (akorát, holt…) ani nářečím, nevhodné jsou i nepoužívané archaismy (pročež, anžto…); encyklopedie by měla být psána svěžím, moderním a srozumitelným jazykem.
- O osobách mluvíme zásadně ve třetí osobě a uvádíme celé jméno, respektive příjmení (tedy ne „Waldemar zpíval kovbojské písničky…“ ale „Waldemar Matuška…“ atd., i když se mu snad jinak i v televizi tykalo).
- Hodnocení je nutno formulovat neutrálně, bez apelů na čtenáře; místo „Uznáváme / Musíme uznat jeho zásluhy / Mnozí uznávají jeho zásluhy …“ napišme raději, kdo jeho zásluhy uznává, nebo uveďme pouze fakta, např.: „Jeho zásluhy vyzdvihoval i XXX, který o něm ve své knize YYY napsal…“ (viz také WP:Nezaujatý úhel pohledu#Praktická doporučení).
- I v jiných případech je nevhodné ztotožňovat se s čtenářem či naopak (např. „Za kostelem můžeme spatřit…“).
- Chcete-li tvrzení či poznatek zdůraznit – pokud je to vůbec nutné – nedělejte tak pomocí vykřičníku (encyklopedie není beletrie).
- Nepoužívat spojení „u nás“, „naše“ apod., ať už tím myslíme v Česku, české, nebo i něco jiného; spojení „u nás“ je neencyklopedické (emočně zabarvené) a také nepřesné (co je to „u nás“, závisí na pisateli – viz také Wikipedie:Čechocentrismus).
- Formulace mají být jednoznačné informativní, a to i v případě, že názor odborníků se v tom či kterém bodě rozchází; toto lze objektivně popsat.
- Formulace mají být přímočaré a jednoznačné, ne vyhýbavé (jako „V této oblasti, ač se to nezdá, je…“, „Nikdo se nemá divit, když…“).
- Není vhodné čtenáře přímo oslovovat, tzv. bořit čtvrtou stěnu, jak je zvykem v populární literatuře a v žurnalistice (nikoliv „nejspíš si to uvědomíte, pokud…“ nýbrž „nejzřetelnější to je z…“).
- Není vhodné používat v líčení minulosti přítomný čas, tzv. prézens historický (i když je to často v literatuře zvykem), tedy nikoliv „Beethoven dokončuje svoji 5. symfonii v roce 1808, v témže roce je uvedena…“, nýbrž „Beethoven dokončil svou 5. symfonii v roce 1808, v témže roce byla uvedena“.
- Při psaní o aktuálních událostech je vhodné volit takové formulace, aby zůstaly aktuální a přesné po co nejdelší dobu (nikoliv „nejzazší lhůta pro podání kandidátních listin letos vyprší 12. března“, nýbrž „nejzazší lhůta pro podání kandidátních listin byla pro rok 2024 stanovena na 12. března“. Vyhněte se vágním formulacím jako „v současnosti“, „momentálně“ nebo „poslední dobou“: text může být čten dlouhou dobu poté, co byl napsán. Vždy přesně určete dobu, k níž se informace vztahuje: „v lednu 2024 existovalo 44 nezávislých…“.
- V seznamech (událostí, děl, sportovních výsledků aj.) dodržujte chronologické vzestupné pořadí (od nejstaršího k nejmladšímu).
Jako v případě pochyb o správném obsahu, kdy můžete svůj příspěvek srovnat s jinými, mimo jiné i na jiných Wikipediích, můžete se v otázce stylu orientovat tak, že se podíváte na jiné články ze stejného oboru, nejlépe na nejlepší a dobré články.