Lev IX.

Svatý Lev IX.
152. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	prosinec 1048
Uveden do úřadu	12. února 1049 (konsekrace)
Pontifikát skončil	19. dubna 1054
Předchůdce	Damasus II.
Nástupce	Viktor II.
Osobní údaje
Rodné jméno	Bruno von Egisheim-Dagsburg
Datum narození	21. června 1002
Místo narození	Eguisheim, Alsasko, Švábské vévodství Svatá říše římská
Datum úmrtí	19. dubna 1054 (ve věku 51 let)
Místo úmrtí	Řím Papežský stát, Svatá říše římská
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Rodiče	Hugo IV. Nordgavský Helvig z Dabo
Příbuzní	Hugh VII of Egisheim, Mathilde of Eguisheim[1], Gertruda Starší Brunšvická, Gerhard, count of Egisheim a Adelheid of Eguisheim (sourozenci)
Svatořečení
Kanonizace	1082 kanonizoval Řehoř VII.
Svátek	19. dubna
Uctíván církvemi	římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, anglikánská církev, luteráni
Seznam papežů nosících jméno Lev multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Lev IX., rodným jménem Bruno von Egisheim-Dagsburg (21. červen 1002, Eguisheim – 19. dubna 1054 Řím) byl papežem od 12. února 1049 až do své smrti.

Je všeobecně považován za historicky nejvýznamnějšího německého papeže středověku. Měl velký vliv v rozkolu prvotní církve, který je známý jako velké schizma a které vyústilo v rozdělení církve na dvě větve, v němž se formálně oddělila katolická od východní pravoslavné církve.^[2] Katolickou církvi je uctíván jako svatý. Jeho svátek se slaví 19. dubna.

Ve své reformaci katolické církve upřednostňoval tradiční morálku. Jedním z jeho prvních veřejných činů bylo uspořádat velikonoční synod v roce 1049. V Sasku se připojil k císaři Jindřichu III. a doprovázel ho do Kolína nad Rýnem a Cách. Rovněž svolal setkání vyššího duchovenstva v Remeši, na kterém bylo vydáno několik důležitých reformních dekretů. V Mohuči uspořádal radu, na které byli zastoupeni italští, francouzští i němečtí duchovní, také byli přítomni vyslanci byzantského císaře. I zde bylo především řešeno svatokupectví a sňatek duchovenstva. Ke konci svého pontifikátu válčil s Normany. Svou život soustředil především na reformu církve, společnosti a její morální očistu v intencích clunyjského hnutí.

Jeho legát kardinál Humbert de Silva Candida, kterého vyslal krátce před svou smrtí do Konstantinopole, pak po jeho smrti použil (patrně v rozporu s instrukcemi) bulu exkomunikující konstantinopolského patriarchu Kerullaria, což vedlo k velkému schizmatu.

• Seznam světců a mučedníků katolické církve
• Velké schisma

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lev IX. na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.