Benedikt XIV.

Jeho Svatost Benedikt XIV.
247. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	17. srpna 1740
Uveden do úřadu	25. srpna 1740 (intronizace)
Pontifikát skončil	3. května 1758
Předchůdce	Klement XII.
Nástupce	Klement XIII.
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	16. července 1724 světitel Benedikt XIII. 1. spolusvětitel Giovanni Francesco de Nicolais, OFM 2. spolusvětitel Niccolò Maria Lercari
Kardinálská kreace	9. prosince 1726 (in pectore); proklamace 30. dubna 1728 kreoval Benedikt XIII.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	titulární arcibiskup Teodosijský (1724-1727) biskup v arcidiecézi Ancona (1727-1731) kardinál-kněz v římské bazilice Sv. Kříže v Jeruzalémě (1728-1740) arcibiskup arcidiecéze v Bologni (1731-1754)
Osobní údaje
Rodné jméno	Prospero Lorenzo Lambertini
Datum narození	31. března 1675
Místo narození	Bologna, Papežský stát
Datum úmrtí	3. května 1758 (ve věku 83 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Seznam papežů nosících jméno Benedikt multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedikt XIV., vlastním jménem Prospero Lorenzo Lambertini (31. března 1675 Bologna – 3. května 1758 Vatikán) byl papežem mezi roky 1740 až 1758. Jako papež podporoval vzdělání, nebránil se novým vědeckým metodám, byl tolerantní i vůči jiným nekatolickým názorům. Zakázal zobrazování Ducha svatého jako člověka.^[1]

V papežském úřadě byl činný. Zreformoval vzdělání kněží a mnoho papežských institucí. Jedním z nejdůležitějších počinů za jeho pontifikátu je však nejspíše formulace zákonů, shrnutých do dvou bul – Ex quo singulari a Omnium solicitudinum. Buly reagovaly na stížnosti na praktiky zejm. jezuitských misionářů v Číně a Indii. Ti totiž, aby byli ve zcela jiných kulturních podmínkách přijati, povolili konvertitům zachovat některé prastaré občanské rituály neodmyslitelně spjaté s místní kulturou – v Číně šlo např. o úctu ke Konfuciovi či projevy úcty k předkům. Zásadní bylo, že podle misionářů-pionýrů okolo Mattea Ricciho, kteří byli důkladně seznámeni s čínskou kulturou, šlo o ryze občanské, nikoliv náboženské zvyklosti, a nebyly tedy v pražádném rozporu s katolickým křesťanstvím. To se však nepozdávalo později přišedším misionářům františkánským či dominikánským, kteří, jsouce nedostatečně seznámeni s čínskou kulturou, považovali tyto rituály za náboženské a žádali Řím, aby byla těmto praktikám učiněna přítrž. To se se zmíněnými bulami skutečně stalo – a výsledkem byl rapidní úbytek křesťanů především mezi elitami, které dosud křesťanství podporovaly, a krize misií v Číně, které po dalších sto let stěží přežívaly.^[2][3]

Kromě toho vyhlásil v roce 1741 bulu Immensa Pastorum principis proti zotročování a proti otroctví původních obyvatel Ameriky a dalších zemí a v roce 1745 pak encykliku Vix pervenit proti lichvě. Vyňal Koperníkovo dílo z indexu zakázaných knih, v papežském státě zavedl hospodářské reformy, započal průzkum antických památek. V Římě inicioval založení několika významných muzeí.

Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.^[4] Papež Benedikt XIV. patří k linii kardinála Rebiby. Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benedikt XIV. na Wikimedia Commons
• (anglicky) Pope Benedict XIV

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.