V dnešním světě je Vysokoškolský učitel tématem, které vzbuzuje velký zájem a diskuse v různých oblastech společnosti. Jeho význam a rozmanitost přístupů vedly k rozsáhlé diskusi a úvahám o jeho důsledcích. Od akademických pohledů až po každodenní prostředí, Vysokoškolský učitel vygeneroval nekonečné otázky a pozice, které se snaží pochopit jeho rozsah a dopad na naši realitu. V tomto článku se ponoříme do podrobné analýzy Vysokoškolský učitel, prozkoumáme jeho různé aspekty a nabídneme komplexní vizi k pochopení jeho důležitosti a současných výzev.
Vysokoškolský učitel či vysokoškolský pedagog je pracovní pozice učitele, akademického pracovníka, na vysoké škole. Náplní jeho práce je pedagogická, vědecká, výzkumná, vývojová a inovační, umělecká nebo další tvůrčí činnost při výuce vysokoškolských studentů.
Podle stupně akademické dráhy se rozlišuje: profesor, docent, odborný asistent, asistent a lektor. Rovněž mimo uváděné se za vysokoškolského učitele mohou označovat jiní akademičtí pracovníci, kteří se zde na pedagogické činnosti podílejí[1] (zejména někteří výzkumní a vývojoví pracovníci nebo např. studenti v doktorských studijních programech, tzv. PhD studenti, tedy doktorandi, případně pomocné vědecké síly, tzv. pomvěd, tedy studenti určitých ročníků). V dřívějších dobách pak byla vedle lektorů výslovně uváděna ještě jako pracovní pozice vysokoškolského učitele i pozice odborných instruktorů (např. dle § 26 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, který byl platný v tehdejším Československu).
Pokud akademický funkcionář vykonává akademický obřad – typicky promoci – nese označení promotora.[2][3]
Název této pozice podle CZ-ISCO je Profesoři na vysokých školách, kód 23102.