Dnes je Dan (stupeň) tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důsledkům v každodenním životě nebo historickému významu, Dan (stupeň) se stal klíčovým bodem diskuse v různých oblastech. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času upoutal Dan (stupeň) pozornost akademiků, profesionálů i zvědavců. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Dan (stupeň), od jeho původu až po jeho současné účinky, se záměrem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto velmi relevantní téma.
Výraz dan (段) označuje mistrovský technický stupeň v tradičních japonských bojových uměních. Systém byl původně vymyšlen v japonské škole Go v období Edo,[1] v bojových sportech zavedl systém označování technických stupňů, v němž jsou samozřejmě zařazeny i žákovské stupně zvané kjú (級) (v Japonsku) a Kup (v Koreji), japonský profesor Džigoró Kanó (angl. trans. Jigoro Kano) v roce 1882 v souvislosti se založením juda. Tento systém později zdomácněl i v dalších východoasijských zemích, mj. v Koreji a v Číně.
Znak 段 pro dan znamená v překladu třída, úroveň či stupeň.
V dnešní době nosí držitelé technických stupňů v bojových uměních černé pásky. Technické stupně dan se udělují také v deskových hrách, jako jsou Go a Renju, v japonském umění aranžování květin ikebana.
Mnohá umění používají převážně desetistupňovou soustavu:
Většina korejských bojových umění má devět nebo deset technických stupňů. Pro jejich označení se používají sinokorejské číslovky:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dan (rank) na anglické Wikipedii.