Tento článek se zabývá Motorový vůz M 144.0, tématem, které je dnes velmi důležité a zajímavé. Motorový vůz M 144.0 je téma, které vyvolalo debaty a diskuse v různých oblastech a probudilo zájem odborníků, akademiků a lidí obecně. V průběhu historie hrál Motorový vůz M 144.0 určující roli ve společnosti a jeho význam pokračuje i v současném světě. V tomto smyslu je nezbytné prohloubit znalosti a porozumění Motorový vůz M 144.0, analyzovat jeho důsledky, výzvy a příležitosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme nabídnout úplnou a odhalující vizi Motorový vůz M 144.0, obohacující debatu a pochopení tohoto velmi relevantního tématu.
Motorový vůz řady 891 (dříve M 144.0) | |
---|---|
![]() | |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | M 144.0 |
Řada dle UIC (ČR/SR) | 891 |
Přezdívka | mandelinka, otévéčko, pantograf, dráťák, malý Němec |
Základní údaje | |
Výrobce | VEB Waggonbau Görlitz |
Výroba v letech | 1957–1961 |
Počet vyrobených kusů | 20 |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 25 200 kg |
Délka přes nárazníky | 13 100 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | A’ 1’ |
Trvalý výkon | 99 kW / 114 kW |
Maximální povolená rychlost | 70 km/h |
Typ spalovacího motoru | 6 KVD 14,5 SRW / Tatra 301 |
Přenos výkonu | mechanický |
Odkazy | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Motorové vozy řady M 144.0 (od 1. ledna 1988 označeny řadou 891) sloužily u Československých státních drah (ČSD) jako montážní vozy pro prohlídky a opravy trolejového vedení. ČSD je v počtu 20 kusů nakoupily mezi lety 1957 a 1961 od vagónky ve východoněmeckém městě Görlitz. V provozu vydržely do poloviny 90. let 20. století.
Jedná se o menší dvounápravové vozy s ocelovou svařovanou skříní. Ta je usazena na pojezdu tvořeném dvěma dvojkolími, z nichž jedno je hnací. Vstup do vozidla je z každé strany zajištěn dvoukřídlými dveřmi uprostřed bočnice. Vozy řady M 144.0 byly původně poháněny vodou chlazeným motorem 6 KVD 14,5 SRW o výkonu 99 kW. Od inventárního čísla 7 byla vozidla již vybavena agregáty Tatra 301 (výkon 114 kW) známými z osobních motorových vozů řady M 131.1, který byl později osazen i do prvních šesti vozů. Výkon z motoru převádí čtyřstupňová převodovka Mylius, která umožňuje i trvalou jízdu rychlostí 7 km/h. Interiér vozidla je rozdělen na dvě stanoviště strojvedoucího, dílnu, strojovnu a šatnu s WC a umývárnou. Nad jedním dvojkolím se nachází kabina pro prohlídku trolejového vedení, ze které lze vstoupit na prohlídkovou plošinu na střeše vozidla. To je rovněž vybaveno zkušebním pantografem.
Podobnou variantu, jako jsou československé motorové vozy řady M 144.0, vyráběla görlitzká vagónka i pro východoněmecké a polské železnice. Pro ČSD byly realizovány dvě dodávky (6+14 ks) v letech 1957 až 1961, vozidla byla rozdělena jednotlivým elektroúsekům, pro Slovensko bylo určeno 6 vozů (později však byly vozy přesouvány). V roce 1959 byly již dodané vozy předány do lokomotivních dep. Kromě několik výjimek byly vozy řady M 144.0 (od 1. ledna 1988 označené řadou 891) vyřazovány od druhé poloviny 80. let 20. století, přičemž poslední vozy dojezdily v polovině 90. let. Jako historický exponát je určen vůz M 144.016 v České Třebové, který již prodělal částečnou opravu. Několik dalších vozidel je rovněž v soukromém vlastnictví v neprovozním stavu.