V tomto článku podrobně prozkoumáme Motorový vůz M 132.0, téma, které je v posledních letech stále důležitější. Motorový vůz M 132.0 je téma, které vzbuzuje zájem a debatu v různých oblastech společnosti, od politiky po populární kulturu. V celém článku budeme zkoumat mnoho aspektů Motorový vůz M 132.0, analyzovat jeho dopad na každodenní životy lidí a jeho význam v globálním obrazu. Kromě toho se ponoříme do jeho historie, vývoje a možného budoucího vývoje, abychom mohli nabídnout kompletní a aktualizovanou vizi Motorový vůz M 132.0. Tento článek si klade za cíl osvětlit téma, které nadále přitahuje pozornost jednotlivců s různými profily a zájmy, od jeho počátků až po budoucí důsledky.
Motorový vůz řady M 132.0 | |
---|---|
![]() Tovární snímek motorového vozu řady M 132.0 | |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | M 132.0 |
Základní údaje | |
Výrobce | vagónka Studénka |
Výroba v letech | 1927–1928 |
Počet vyrobených kusů | 5 |
Míst k sezení | 48 |
Míst k stání | ? |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 19 800 kg, ? kg |
Délka přes nárazníky | ? mm |
Parametry pohonu | |
Trvalý výkon | 74 kW |
Maximální povolená rychlost | ? km/h |
Typ spalovacího motoru | Gräf & Stift |
Druh paliva | benzín |
Přenos výkonu | elektrický |
Odkazy | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Motorové vozy řady M 132.0 byly prvními motorovými vozy s elektrickým přenosem výkonu v provozu ČSD. Byly vyrobeny v počtu pěti kusů v letech 1927 a 1928 ve vagónce Studénka. Vozy řady M 132.0 byly určeny pro regionální tratě.
Jednalo se o dvounápravové vozy s elektrickým přenosem výkonu systému Gebus s potlačovanými otáčkami. Pohon zajišťoval benzínový motor Gräf & Stift o výkonu 74 kW, trakční motory a hlavní generátor byly značky Elin. Vozová skříň prvního vozu (M 132.001) byla celokovové konstrukce spojená nýty. Protože její hmotnost byla poměrně velká, zbylé čtyři vyrobené vozy měli skříň odlehčenou (dřevěná kostra z vnější strany oplechovaná). Interiér vozu byl rozdělen na dva nástupní prostory v představcích, které sloužily zároveň jako stanoviště strojvedoucího, a velkoprostorový oddíl pro cestující, kde byla sedadla uspořádána systémem 3+2.
Vývoj motorového vozu řady M 132.0 začal ve studénecké vagónce na konci roku 1926, první vyrobený vůz M 132.001 byl ČSD předán v říjnu 1927. Jednalo se o první motorový vůz s elektrickým přenosem výkonu v provozu ČSD. Po zkouškách na začátku roku 1928 byl zařazen do pravidelného provozu na místní trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun, kam byly později dodány i další tři vozy téže řady. Za první republiky jezdily vozy řady M 132.0 i na trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice. Byly ale poměrně poruchové (především motor).