Hřib růžovník

V dnešním článku se ponoříme do Hřib růžovník, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život, Hřib růžovník vyvolal neustálou debatu a je i nadále předmětem výzkumu a analýzy. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy, které existují kolem Hřib růžovník, stejně jako jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho se ponoříme do nejnovějších zpráv a objevů souvisejících s Hřib růžovník s cílem poskytnout globální a aktualizovanou vizi tohoto fascinujícího tématu. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Hřib růžovník!

Jak číst taxoboxHřib růžovník
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Butyriboletus)
SekceAppendiculati
Binomické jméno
Butyriboletus fuscoroseus
(Smotl.) Vizzini et Gelardi 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib růžovník (Butyriboletus fuscoroseus (Smotl.) Vizzini et Gelardi 2014) je velmi vzácná houba z čeledi hřibovitých. Tento růžovo-žlutě zbarvený hřib roste pouze v teplých oblastech nížin a pahorkatin. Blízce příbuzné tomuto druhu jsou hřib přívěskatý a hřib horský.[1]

Synonyma

Taxonomie

Roku 1909 jej objevil a v roce 1910 popsal český mykolog František Smotlacha.[3][4] Uvedené datum provázejí diskuse, které jsou důsledkem nejednoznačného datování: Smotlacha ve svém popisu uvedl letopočet „1910“ a poznámku „předloženo v sezení dne 13. ledna 1911“.[2] Tento popis byl vydaný v rámci Věstníku Královské české společnosti nauk 8, v němž je uvedeno datum tisku 30. června 1911, zároveň jde o vydání roku 1911, ale titulní stránka věstníku uvádí rok 1912.[2][4] Z toho důvodu se v literatuře můžeme setkat s různými údaji.[2]

První známé nálezy tohoto druhu pocházely z osobních Smotlachových sběrů z Žernova u Holic (pod duby).[4] U Roblína je sbíral František Fechtner, který spolupracoval s Josefem Velenovským.[3]

V literatuře je možné narazit i na vědecký název Boletus pseudoregius (Heinr. Huber) Estadès, ale správné jméno Boletus fuscoroseus bylo Františkem Smotlachou publikováno desítky let před tím, než byl Boletus pseudoregius přesunut na úroveň druhu.[1] Na přednost Smotlachova názvu poukázali roku 2006 přední čeští boletologové Pavel Špinar a Josef Šutara[6] a opakovaně v roce 2014 Josef Šutara s Václavem Jandou, Michalem Gracou a kolektivem. V roce 2014 provedli američtí mykologové David Arora a Jonathan L. Frank vydělení rodu Butyriboletus (zhruba odpovídá původnímu pojetí sekce Appendiculati) z rodu Boletus a převedení především amerických druhů do nového rodu.[7] Zbývající evropské druhy sekce Appendiculati včetně hřibu růžovníku do nového rodu přesunuli téhož roku italští mykologové Alfredo Vizzini a Matteo Gelardi.[8]

Český název hřib růžovník zavedený Smotlachou pochází z místního lidového názvu na Holicku „růžovník“.[4]

Vzhled

Hřib růžovník – dužina po poranění modrá
Řez plodnicí: dužnina v bázi třeně je zarůžovělá, v klobouku modře oxiduje
Dospělá plodnice, povrch klobouku bledne, póry zůstávají žluté

Makroskopický

Klobouk 50–100 (140)[1], (100–200)[3] milimetrů široký, hnědorůžový nebo hnědočervený, později se může barvit do okrova. Na otlacích tmavne.[1]

Rourky a póry jsou žluté, ve stáří žlutoolivové, na řezu a otlacích modrozelenající.[1]

Třeň je zbarvený žlutě, spodní část až od poloviny obvykle přechází do růžové až načervenalé. Horní část kryje světlá žlutavá síťka.[1]

Dužnina je bělavá, nad rourkami a v horní části třeně nažloutlá, ve spodní části třeně narůžovělá, načervenalá až nahnědlá. Na řezu modrá především v horní části plodnice.[1]

Mikroskopický

Výtrusy dosahují (10) 11–15 × 4,5–5,5 μm (Velenovský uvádí 8–10, některé 12–15 μm[3], Pilát & Dermek 9–14 × 3–4,5 μm[9]), jsou hladké, elipsoidně vřetenovité, patrná je suprahilární deprese z bočního pohledu.[1] Povrch klobouku kryjí 3–8 μm silné trichodermální hyfy, které ve stáří kolabují.[1]

Výskyt

Jde o velmi vzácný teplomilný druh, který je vázaný na duby, vzácně na buky.[1] V rámci České republiky se vyskytuje jen na několika místech ve světlých listnatých lesích a na hrázích rybníků v nížinách a pahorkatinách.[1] Roste ojediněle a nepravidelně.[10] Fruktifikuje od července do konce září.[1]

Rozšíření

Hřib růžovník roste v Turecku (Asie) a Evropě – nálezy byly popsány v následujících zemích: Belgie, Bulharsko, Černá Hora, Česko[3][10], Chorvatsko[11], Francie, Itálie[11], Maďarsko, Rakousko[11], Rumunsko, Řecko, Severní Makedonie, Slovensko[9], Slovinsko[11], Spojené království[11], Srbsko, Španělsko[11], Švýcarsko.[2]

V České republice je v současnosti známý z území Bílých Karpat.[10] Na Pardubicku, odkud je hřib růžovník popsán, nebyl po dlouhá léta nalézán, ale objevil se opět v roce 2010.[12] Dřívější lokality z Královéhradecka byly považovány za zaniklé,[10] v roce 2013 byl však nalezen i zde.[13] Velenovský (1922) uváděl krom Žernova u Holic (okres Pardubice) také Roblín (okres Praha-západ).[3]

Záměna

  • Hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtneri) - především v mládí stříbřitý povrch klobouku
  • Hřib královský (Butyriboletus regius) – dužnina se na řezu nebarví modře[1]
  • Hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus) – zabarvení klobouku maximálně kaštanové, nikdy růžové[1]
  • Hřib hnědorůžový (Butyriboletus brunneus, syn. Boletus speciosus var. brunneus) – neroste v Evropě, ale na východě USA
  • Hřib Špinarův (Boletus legaliae f. spinarii) – červená či hnědá síťka v horní části třeně, při zasychání voní po Maggi

Oproti žlutým hřibům (Fechtnerův, královský a přívěskatý) se liší mnohem intenzivnějším modráním dužiny.[3]

Boletus speciosus

Podrobnější informace naleznete v článku hřib hnědorůžový.

S hřibem růžovníkem a hřibem královským byl spojován druh popsaný v Severní Americe pod názvem Boletus speciosus Frost. 1874.[1] To pramení patrně ze Singerovy publikace Die Röhrlinge. II. Die Boletoideae und Strobilomycetaceae. In: Die Pilze Mitteleuropas 6 vydané v roce 1967.[2] Později bylo prokázáno, že makroskopicky podobný hřib je samostatným druhem, který od růžovníku odlišují mikroznaky (pokožka klobouku a kaulohymenia na třeni).[1] V roce 2014 byl Boletus speciosus var. brunneus, který makroskopicky připomíná evropský růžovník, povýšen na samostatný druh Butyriboletus brunneus.[7]

Ochrana

Hřib růžovník je velmi vzácný, popsaných nálezů je ještě méně než u hřibu královského. Je zařazen do Červeného seznamu hub České republiky (pod jménem Boletus pseudoregius) jako kriticky ohrožený druh (CR).[1][10] Je proto třeba jej chránit a nálezy hlásit a dokladovat nejbližšímu mykologickému pracovišti.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib růžovník, s. 120, 124. 
  2. ↑ a b c d e f g ASSYOV, Boris. Revision of Boletus section Appendiculati (Boletaceae) in Bulgaria with a key to the Balkan species. : 12 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. (anglicky)  Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
  3. ↑ a b c d e f g h i VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola B. fuscoroseus, s. 705. 
  4. ↑ a b c d e f SMOTLACHA, František. Monografie českých hub hřibovitých (Boletinei),. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Praha: Královská česká společnost nauk, 1911. Kapitola B. fuscoroseus, s. 47–48.
  5. ↑ ALBRECHT, Josef. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: AOPK ČR, 2003. 808 s. ISBN 80-86064-65-4. S. 452. 
  6. ↑ ŠUTARA, Josef; ŠPINAR, Pavel. Boletus kluzakii, a new species related to Boletus radicans. In: Czech mycology 58. : , 2006. S. 31–42. (česky, anglicky)
  7. ↑ a b ARORA, David; FRANK, Jonathan L. Clarifying the butter Boletes: a new genus, Butyriboletus, is established to accommodate Boletus sect. Appendiculati, and six new species are described. In: : , 2014. doi:10.3852/13-052. Ročník / číslo 106 / 3. S. 464–480. (anglicky)
  8. ↑ VIZZINI, Alfredo. Nomenclatural novelties. S. 1. Index Fungorum . 2014-06-06 . Roč. 2014, čís. 162, s. 1. Dostupné online. ISSN 2049-2375. 
  9. ↑ a b DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb nádherný, s. 156. (slovensky) 
  10. ↑ a b c d e HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky . Praha: Příroda, 2006 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09. 
  11. ↑ a b c d e f Boletus pseudoregius . Gwannon.com . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. ↑ TEJKLOVÁ, Tereza. Sezona byla plná rekordů, říkají mykologové. deník.cz . 2010-10-30 . Dostupné online. 
  13. ↑ TEJKLOVÁ, Tereza. Z mykologické poradny – Boletus fuscoroseus. Novinky Muzea východních Čech v Hradci Králové . 2013-07-17 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Hřibovité
Hřib (Aureoboletus)
Hřib (Boletus)
Hřib (Buchwaldoboletus)
Hřib (Chalciporus)
Hřib (Butyriboletus)
Hřib (Caloboletus)
Hřib (Cyanoboletus)
Hřib (Hemileccinum)
Hřib (Hortiboletus)
Hřib (Imleria)
Hřib (Imperator)
Hřib (Neoboletus)
Hřib (Pseudoboletus)
Hřib (Rheubarbariboletus)
Hřib (Rubroboletus)
Hřib (Suillellus)
Hřib (Tylopilus)
Hřib (Xerocomus)
Hřib (Xerocomellus)
Kozák (Leccinellum)
Kozák a křemenáč
(Leccinum)
Další rody