V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Hřib sametový na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku vzbudil Hřib sametový velký zájem a vyvolal četné debaty o jeho významu a důsledcích. V průběhu let získala Hřib sametový zásadní roli v různých oblastech, ovlivňujících kulturu, ekonomiku, politiku a životy lidí. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Hřib sametový a jeho vliv dnes, stejně jako budoucí projekce, které se v souvislosti s tímto fenoménem předpokládají.
![]() | |
---|---|
![]() Hřib sametový | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Xerocomellus) |
Binomické jméno | |
Xerocomellus pruinatus (Fr. et Hök) Šutara 2008 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib sametový (Xerocomellus pruinatus (Fr. et Hök) Šutara 2008) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.[1] Roste v rozmezí od září do listopadu v listnatých a jehličnatých lesích, preferuje zejména dubové porosty. Znám je také pod lidovým názvem kačenka nebo linda.
Hřib sametový je možné zaměnit za některé druhy z rodu Xerocomellus (babky) a Xerocomus (suchohřiby). Žádné nejsou jedovaté, některé jsou však vzácné a neměly by se sbírat.
Od nejběžnějšího hřibu žlutomasého (babky) se hřib sametový liší v několika znacích. Povrch klobouku obvykle políčkovitě nerozpraskává (případně ve výrazně menší míře), bývá zbarven sytěji hnědě (někdy s mírným odstínem k červené), plodnice bývají vybarvené v jasnějších barvách a obvod klobouku často lemuje fialová linka, která se u hřibu žlutomasého nevyskytuje.