Královská česká společnost nauk

V dnešním světě je Královská česká společnost nauk velmi důležité téma, které nadále vyvolává zájem a debatu. Královská česká společnost nauk je již dlouho místem setkávání široké škály názorů a jeho význam dnes stále roste. Ať už jde o historické, kulturní, sociální nebo politické aspekty, Královská česká společnost nauk je i nadále aktuálním tématem a nadále vzbuzuje zvědavost a zájem širokého spektra publika. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Královská česká společnost nauk a prozkoumáme jeho důležitost a důsledky v různých kontextech.

Královská česká společnost nauk
Pečeť Společnosti s latinským názvem Societas Scientiarum Bohemica Praga a letopočtem MDCCLXXXIV
Pečeť Společnosti s latinským názvem Societas Scientiarum Bohemica Praga a letopočtem MDCCLXXXIV
PředchůdceČeská společnost nauk
NástupceČeskoslovenská akademie věd
ZakladatelIgnác Antonín Born, Joseph von Sonnenfels, Gelasius Dobner, Karel Rafael Ungar a Mikuláš Adaukt Voigt
Vznik1791
Zánik1952
SídloPraha, Česko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Královská česká společnost nauk

Královská česká společnost nauk (německy Königliche böhmische Gesellschaft der Wissenschaften, latinsky Regia Societas Scientiarum Bohemica) bylo nejstarší sdružení českých vědců, které vzniklo původně v roce 1769 jako Společnost učená. Roku 1784 byla tato společnost se souhlasem císaře přetvořena na Českou společnost nauk a konečně v roce 1790 přejmenována na Královskou českou společnost nauk. V roce 1952 byla včleněna do Československé akademie věd.

K odkazu Královské české společnosti nauk se hlásí např. Učená společnost České republiky, založená v roce 1994.

Historie

Roku 1769 se v českých zemích v okruhu Ignáce Antonína Borna utvořila neformální Společnost učená. Práce jejích členů byly pravidelně publikovány v týdeníku Prager Gelehrte Nachrichten („Učené zvěsti“), který vycházel v letech 1771–1772, především německy.

V roce 1775 se v Praze svým pojednáním o zahrnutí matematiky, vlastenecké historie a přírodní historie (1775–1784) představila „Böhmische Gelehrte Privatgesellschaft“ (Česká učená soukromá společnost). Jednalo se o volné sdružení, které bylo základnou pro vznik České společnosti nauk. Ta vznikla 3. listopadu 1784 se souhlasem císaře Josefa II., který pro ni dal uvolnit sál někdejší jezuitské knihovny a přilehlé místnosti Klementina na Starém Městě pražském. Zde se konala první zasedání členů a společnosti se dostalo pevné organizační struktury. Prvním čestným prezidentem společnosti byl jmenován Karel Egon, kníže z Fürstenbergu, který společnosti věnoval svou přírodovědnou sbírku.

V roce 1790 sál u příležitosti své korunovace českým králem navštívil císař Leopold II. a členy společnosti pozdravil. Navíc schválil přejmenování na Královskou českou společnost nauk.

Již v letech 1861–1863 navrhl Jan Evangelista Purkyně ve svém pojednání Academia zřízení autonomní neuniverzitní vědecké instituce, která by sdružovala výzkumné ústavy zastupující hlavní obory tehdejší vědy. Tato myšlenka instituce interdisciplinárního výzkumu odpovídá koncepci a struktuře současné Akademie věd.

Později se zasedání přestěhovala do Lazarské ulice a roku 1891 do nově otevřené budovy Národního muzea na Václavském náměstí.

Pod stejným názvem společnost pokračovala v činnosti i po roce 1918 po vzniku Československa a stejně tak za nacistické okupace, kdy částečně a ilegálně nahrazovala uzavřené vysoké školy. Její činnost byla nuceně ukončena po nástupu komunistů k moci, v roce 1952, kdy všechny její činnosti přebrala a utlumila tehdy vzniklá státní Československá akademie věd.

Členové

Jedním ze zakládajících členů byl Ignác Antonín Born, ke kterému se později připojil mikulovský rodák Josef von Sonnenfels, Gelasius Dobner, Karel Rafael Ungar, Mikuláš Adaukt Voigt, Karel Jindřich Šteib, František Josef Kinský nebo Ignác Cornova.

Ke společensky významným osobnostem patřili dále například Bohumír Jan Dlabač, Bernard Bolzano, František Palacký, Josef Dobrovský, matematik a zakladatel pražské univerzitní observatoře Joseph Stepling, Jan Evangelista Purkyně.

Prezidenti KČSN

Prezidenty Královské české společnosti nauk byli:[1]

Předsedové KČSN

Předsedy Královské české společnosti nauk byli:[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Představitelé Královské české společnosti nauk . AV ČR . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-26. 

Literatura

  • PETRÁŇ, Josef. Královská česká společnost nauk. Místo České učené společnosti v dějinách a v proudu vědy. Vesmír. 1995, roč. 74, čís. 11, s. 632. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  • ŘÍMAN, Josef. Vědecké a společenské tradice Československé akademie věd. In: 200 let České společnosti nauk 1784–1984. Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1985, s. 23–40
  • ŠLECHTOVÁ, Jana. Počátky Učené společnosti a její vztah ke Klementinu. In: Bulletin plus. 3/2003

Externí odkazy