Hřib políčkatý
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Hřib políčkatý a všechny důsledky, které má na naše životy. Od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost budeme podrobně analyzovat každý relevantní aspekt související s Hřib políčkatý. Zjistíme, jak se Hřib políčkatý vyvíjel v průběhu času a jaký je jeho význam v dnešním světě. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy, které kolem Hřib políčkatý existují, a také kontroverze a debaty, které vyvolává. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme komplexní a obohacující pohled na Hřib políčkatý, který našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto jevu a jeho důsledkům.
 Hřib políčkatý | |
|---|---|
_Watling_%26_A.E._Hills_254673.jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | hřib (Xerocomellus) |
| Binomické jméno | |
| Xerocomellus cisalpinus (Simonini, Ladurner et Peintner) Klofac 2011 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Watling_%26_A.E._Hills_254674.jpg)
Hřib políčkatý (Xerocomellus cisalpinus (Simonini, Ladurner et Peintner) Klofac 2011) je drobná houba z čeledi hřibovitých. Protože byla odborně popsána až v roce 2014, po dlouhou dobu unikala pozornosti a nebyla rozlišována od podobných druhů.
Synonyma
- Boletus cisalpinus (Simonini, Ladurner et Peintner) Watling & A.E. Hills 2004[1]
- Xerocomellus cisalpinus (Simonini, Ladurner et Peintner) Klofac 2011[1]
- Xerocomus cisalpinus (Simonini, Ladurner et Peintner) Klofac 2003[2]
Vzhled
Makroskopický
Klobouk dosahuje 30 - 85 milimetrů, v mládí je polokulovitý, v dospělosti klenutý, ve stáří až poduškovitý. Zbarvený je zprvu šedohnědavě, později získává červenavé tóny. Povrch je zprvu plstnatý, později olysává a rozpukavá na nepravidelná drobná políčka.[3]
Póry mají zprvu citronové, později olivově žluté zbarvení, na otlacích modrají.[3]
Třeň dosahuje 50 - 100 × 5 - 20 milimetrů, má téměř válcovitý tvar. Horní polovina je žlutě až bělavě zbarvená, spodní kryjí drobné vločky v různých odstínech červené. Bázi kryje myceliová plst v bělavých až žlutých odstínech. Na otlacích nebo na řezu dužnina třeně modrá.[3]
Dužnina houby je v klobouku bělavá, ve třeni spíše žlutavá, v bázi třeně může mít vínové či načervenalé zabarvení. Světlé části dužniny ve třeni na řezu zelenají nebo modrají. Chuť i vůně jsou nenápadné, nakyslé.[3]
Výskyt
Roste od června do počátku listopadu, většinou v teplých listnatých lesích a parcích nížin až podhorských oblastí. Objevuje se pod duby, méně pod habry, buky, topoly a lískami. Ze zahraničí je znám i výskyt pod borovicí a cedrem. Preferuje středně kyselé až středně zásadité sušší půdy. Fruktifikuje od června do začátku listopadu.[3]
Rozšíření
Hřib políčkatý byl donedávna zaměňován za jiné druhy podobného vzhledu, takže není rozšíření zcela známé. Potvrzen je výskyt v České republice, Velké Británii a Itálii.[3]
Záměna
Podobá se některým druhům rodu Xerocomellus, které se vyznačují políčkovitě rozpraskávajícím kloboukem. Oproti většině z nich se odlišuje modrající dužninou třeně a mikroznaky (především pásovanou ornamentikou výtrusů).[3]
- hřib červený (Hortiboletus rubellus) - povrch klobouku obvykle nerozpraskává
- hřib Engelův (Hortiboletus engelii) - povrch klobouku obvykle nerozpraskává
- hřib Markův (Xerocomellus marekii) - povrch klobouku hluboce rozpraskává
- hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) - dužnina třeně obvykle nemodrá
Odkazy
Reference
- ↑ a b Index Fungorum. databáze Index Fungorum . Index Fungorum . Dostupné online.
- ↑ ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 224.
- ↑ a b c d e f g HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 1152 s. ISBN 978-80-7451-407-4. S. 530.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib políčkatý na Wikimedia Commons - BioLib.cz – Xerocomellus cisalpinus (hřib políčkatý) . BioLib.cz. Dostupné online.
