1988

Demografický vývoj v Česku
1988
Střední stav obyvatel	10 356 359
Narození	133 238
Zemřelí	125 694
Přirozený přírůstek	6 973
Přírůstek stěhováním	2 544
Celkový přírůstek	9 517

1988
	Doprava;
	1988 v loďstvech; 1988 v dopravě; 1988 v letectví;
	Kultura;
	1988 ve filmu; 1988 v hudbě; 1988 ve fotografii;
	Sport;
	1988 ve sportu;
	Společnost;
	← 1987 \| 1989 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 ► ►►

1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události

Československo

V Československu probíhala celorepubliková kampaň nazvaná Šance pro tři miliony, která byla zaměřená na boj proti kouření. Tři miliony měly představovat uvažovaný (a značně nadsazený) počet narozených dětí v ČSSR od roku 1988 do roku 2000. Z médií byla kampaň nejvíce propagována v Československém rozhlase na stanici Praha.^[1] Během roku bylo odvysíláno 46 zábavně osvětových pořadů, které moderoval Miroslav Horníček, a v nichž vystupovalo 25 odvážlivců dobrovolníků, kteří se v roce 1988 rozhodli skoncovat s kouřením. Na konci roku zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví výsledky průzkumu zjišťujícího dopad kampaně – 6 % dotázaných přestalo zcela kouřit, 19 % omezilo spotřebu cigaret, 28 % přestalo kouřit alespoň před dětmi a 14 % respondentů přestalo kouřit v přítomnosti nekuřáků. Zároveň se však 52 % dotázaných vyjádřilo, že kouření je svobodná volba a soukromá věc každého jednotlivce.

11. ledna – Vyšlo první číslo samizdatových Lidových novin.^[2]
10. ledna – V deníku Italské komunistické strany L'Unita vyšel rozhovor s prvním tajemníkem ÚV KSČ v období pražského jara Alexandrem Dubčekem. Dubček v rozhovoru přirovnal probíhající proces Přestavby k obrodnému procesu v roce 1968 a podrobil kritice období normalizace. Rozhovorem se zabývalo oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ. Interpretovalo ho jako formu otevřeného politického boje s cílem přehodnocení krizových událostí roku 1968 a následného vývoje. Překlad článku byl předložen vedoucím tajemníkům krajských, okresních a městských výborů KSČ jako interní a důvěrná informace.
11. ledna – Při setkání Miloše Jakeše a Michaila Gorbačova v Moskvě bylo projednáno i předcházející vystoupení Alexandra Dubčeka v listu italských komunistů. Gorbačov vyjádřil souhlas s postojem KSČ, který se k přehodnocení celého normalizačního vývoje stavěl krajně odmítavě.
11. března – Ve sportovní hale na pražském výstavišti vystoupili členové jedné z toho času nejpopulárnějších hudebních skupin Depeche Mode z Británie. Kulturní akce zorganizovaná v té době monopolní hudební agenturou Pragokoncert se setkala s obrovským zájmem příznivců populární hudby. I přes relativně vysokou cenu vstupného – 150 Kčs projevilo zájem o lístky přes 90 tisíc lidí.
16. března – Příslušníci Sovětské armády ukončili stahování jaderných raket OTR 22 ze základny v Hranicích. Na území Československa tak údajně neměly zůstat žádné jaderné zbraně.
25. března – Na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě se uskutečnila Svíčková demonstrace za náboženskou svobodu, lidská práva a obsazení prázdných biskupských stolců a Československu. Sešlo se několik tisíc katolíků z celého Československa. Akce byla organizována představiteli slovenských nezávislých katolíků. Orgány Sboru národní bezpečnosti proti pokojně manifestujícím občanům rázně zakročily za použití obušků a vodních děl.
30. března – v Budapešti byl studenty a mladými intelektuály založen Svaz mladých demokratů, dnes známý jako Fidesz.
8.–9. dubna – Na devátém zasedání ÚV KSČ došlo k výrazným změnám ve vedení strany. Do ústředního výboru bylo kooptováno deset převážně mladších členů. Z předsednictva byl uvolněn Antonín Kapek, z funkcí vedoucích tajemníků pak Josef Haman, Josef Havlín a Jindřich Poledník. Do předsednictva KSČ byli nově zvoleni Jan Fojtík a Ignác Janák, který se zároveň stal generálním tajemníkem ÚV KSS (nahradil Jozefa Lenárta). Do sekretariátu ÚV KSČ byli nově kooptováni předseda ÚV SSM Vasil Mohorita a Miroslav Štěpán, který nahradil Antonína Kapka na pozici vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze.
12. dubna – Členové mládežnické brigády hlubičů z Výstavby Ostravsko-karvinských dolů vytěžili z hloubky 885 m první uhlí z podzemí nového kamenouhelného dolu Frenštát na Novojičínsku. Uhlí dosahovalo vysoké kvality a bylo vhodné ke koksování. Splnil se tak předpoklad ostravských geologů o velkých zásobách kvalitního černého uhlí také v podhůří Beskyd. Po sametové revoluci byla však těžba na popud místních občanů a ekologů zastavena a důl byl zakonzervován. Jeho další osud je dnes předmětem ostrých sporů mezi oběma stranami.^[3]
19. dubna – V účinnost vstoupil ústavní zákon 42/1988 Sb. O změnách v soustavě federálních ústředních orgánů. Cílem zákona bylo zefektivnění státní správy a snížení byrokracie. Sloučena byla ministerstva dopravy a spojů do Federálního ministerstva dopravy a spojů a hutnictví a těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství a elektrotechnického průmyslu do Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky. Zároveň byly provedeny změny ve struktuře Státní plánovací komise. V souladu se zákonem odešlo 7 ministrů, počet členů vlády poklesl z 26 na 20.
21. dubna – Byla jmenována šestá vláda Lubomíra Štrougala.
26. dubna – Po dlouhotrvajících výsleších, fyzickém týrání a záměrném zanedbávání lékařské péče zemřel ve věznici v Hradci Králové pětatřicetiletý politický vězeň Pavel Wonka, který se ve volbách 1986 snažil kandidovat jako nezávislý kandidát. 6. května se ve Vrchlabí na Trutnovsku konal pohřeb, který se stal manifestací odporu proti režimu – za dozoru orgánů Státní bezpečnosti se ho zúčastnilo na 2000 osob včetně představitelů Charty 77, Jazzové sekce, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zástupců velvyslanectví několika západních zemí a štábu západoněmecké televize ARD.
1. června – V Rudém právu vyšel článek „Zapomenutá vesnice“, který na příkladu vesnice Moravská Huzová na Olomoucku, která byla v roce 1974 připojena pod střediskovou obec Štěpánov, poukazuje na úpadek a zanedbávání problému venkovských sídel, které při budování střediskové soustavy osídlení přišly o postavení obce, byl v nich zrušen národní výbor, a byly přičleněny pod spádovou „střediskovou“ obec.^[4] Autor článku poukazuje na odliv obyvatel, zhoršování úrovně důležitých služeb (obchod, restaurace) a zanedbávání infrastruktury v osadě.
11. června – Na základě dohody mezi ČSSR a Vatikánem bylo při slavnostní bohoslužbě v pražské katedrále sv. Víta vysvěceno pět nových katolických biskupů.
14. června – S účinností od 1. července vstoupil v platnost dlouho očekávaný zákon č. 88/1988 Sb. O státním podniku, který znamenal významný krok k přestavbě hospodářského mechanismu. Opuštěno bylo třístupňové řízení národního hospodářství (postupně rušen měl být prostřední stupeň řízení – Výrobně hospodářské jednotky), podnikům byla poskytnuta větší nezávislost, nicméně hlavní prvek – úplné podřízení výroby plánu nadále přetrval. Bouřlivou diskusi vyvolal zejména návrh volby podnikového ředitele shromážděním pracovníků na pětileté volební období, který byl i přes odpor mnohých dosavadních podnikových ředitelů nakonec schválen a do zákona zahrnut.
14. června – V Praze byl na pankráckém předmostí Nuselského mostu uveden do provozu nový čtyřhvězdičkový hotel Forum. Šestadvacetipodlažní moderní budovu s 531 pokoji vystavěli během dvou let pracovníci jugoslávské firmy Union Engineering Beograd a rakouské firmy VARIMPEX Wien. Výstavba si vyžádala investici ve výši 1 400 mil. Kčs. Základní myšlenkou projektu byl vznik moderního hotelu pro mladé lidi s mladým personálem.^[5]
17. června – Vleklé problémy se zásobováním toaletním papírem vystupňované požárem v papírnách Harmanec v okr. Banská Bystrica, které byly největším výrobcem toaletního papíru v ČSSR, dosáhly takové závažnosti, že je muselo projednávat předsednictvo ÚV KSČ. Rozhodnuto bylo o výstavbě nových výrobních kapacit tak, aby bylo možné dosáhnout produkce 2,5 kg toaletního papíru na osobu a přiblížit se evropskému průměru spotřeby. Dočasný výpadek v zásobování bylo nutné vyřešit dovozem z Rakouska a Číny za devizy.
1. července – V kinech měl premiéru film režiséra Víta Olmera Bony a klid natočený podle scénáře Radka Johna. Film vypráví příběh mladého muže, který se při cestě do Prahy zaplete s bandou veksláků. Přes mnohé peripetie hlavní hrdina postupně zapadne do prostředí velkých peněz, podvodů, kšeftování s cizinci a prostituce. Příběh končí u soudu. V hlavních rolích se představili Jan Potměšil, Roman Skamene, Veronika Jeníková, Tomáš Hanák, a další. Film relativně syrově zachycuje poměry v pražském „podsvětí“ 80. let. Mohl vzniknout díky postupnému uvolňování cenzury normalizačního režimu v období Perestrojky.^[6]
1. července – V severočeské metropoli – Ústí nad Labem byl slavnostně zahájen provoz trolejbusů. První vozy se rozjely na lince 51 spojující sídliště Stříbrníky, střed města a sídliště Pod Holoměří. První trolejbusová linka se budovala čtyři roky, náklady na její výstavbu dosáhly 68 milionů Kčs. Zavedení trolejbusové dopravy mělo znečištěnému Ústí nad Labem přinést zejména pozitivní ekologický efekt a také úsporu 780 tis. l nafty ročně.^[7]
21. srpna – Při příležitosti 20. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se v Praze na Václavském náměstí uskutečnila demonstrace několika tisíc lidí svolaná nezávislými opozičními iniciativami České děti a Nezávislé mírové sdružení. Demonstranti požadovali zrušení cenzury, odchod sovětských vojsk z území ČSSR, svobodné volby, pluralismus a dodržování lidských práv. Demonstrace byla rozehnána jednotkami bezpečnosti. Více než 100 účastníků bylo zadrženo, s 13 bylo zahájeno trestní řízení.
25. srpna – Předsednictvo ÚV KSČ vydalo prohlášení k politické situaci v období od 15. do 22. srpna. Hovoří se v něm o aktivizaci vnitřních nepřátel socialismu, kteří za podpory zahraničních konfidentů organizují provokační akce a nepřátelská vystoupení. Zároveň se zabývalo připravovaným návrhem nové ústavy ČSSR a činností Lidových milicí.
15. září – Na strojírenském veletrhu v Brně představil mladoboleslavský národní podnik Automobilové závody nový automobil Škoda Favorit.
2. října – V Československé televizi byl odvysílán první díl seriálu Chlapci a chlapi, který podle scénáře Karla Štorkána natočil režisér Evžen Sokolovský. Seriál z vojenského prostředí vypráví příběhy několika branců ze všech koutů republiky, kteří prožívají svůj první rok na vojně v městečku v jihočeském pohraničí. Řeší se v něm problémy mladých lásek, vztahů mezi rodiči a dětmi, vztahů mezi nadřízenými a podřízenými v rámci vojenského útvaru, včetně problému šikany na vojně. Děj se odehrává v letech 1984–1985, tj. v době, kdy se vojáci připravovali na šestou celostátní spartakiádu. Scénář seriálu bývá kritizován za idealizování života na vojně, kladně hodnocen byl však přirozeně představiteli Československé lidové armády. V hlavních rolích se představili Martin Zounar, Vladimír Javorský, Mário Kubec, Eva Vejmělková, František Kreuzmann a další. Během roku 1988 měly premiéru také historické seriály Rodáci a Cirkus Humberto. Děj seriálu Rodáci se odehrává na moravském maloměstě v době druhé světové války a těsně po ní. Je značně ideologicky zabarven, některé historické skutečnosti jsou v něm tendenčně překrucovány. V hlavní roli se představil Jan Šťastný. Seriál Cirkus Humberto natočený podle literární předlohy Eduarda Basse byl naopak velmi pozitivně přijat kritikou. Vystoupila v něm plejáda vynikajících českých herců, např. Jaromír Hanzlík, Radoslav Brzobohatý nebo Josef Kemr.^[8]
10. října – Federální vláda pod vedením Lubomíra Štrougala podala demisi. O dva dni později byla jmenována vláda nová pod vedením dosavadního předsedy české vlády Ladislava Adamce, který patřil ke kritikům některých praktik normalizační politiky, a který považoval za nutný předpoklad úspěchu hospodářských reforem provedení reformy politické. Novým předsedou české vlády byl zvolen František Pitra.
15. října – V Praze se sešli představitelé disentu Jiří Dienstbier, Václav Havel, Václav Malý, a další s prvním náměstkem amerického ministra zahraničí Johnem Whiteheadem.
26. října – Na lince B pražského metra byly dány do provozu stanice Radlická, Jinonice (tehdy Švermova) a Nové Butovice (tehdy Dukelská).
28. října – U příležitosti 70. výročí vzniku Československa byl 28. říjen po dlouhé době opět vyhlášen státním svátkem. Během oslav konaných již v předchozích dnech vyhlásil prezident Gustáv Husák amnestii týkající se téměř 5 tis. uvězněných osob. Zároveň bylo zastaveno stíhání dalších 15 tisíc lidí, amnestováni byli rovněž českoslovenští občané zdržující se v zahraničí, kteří byli odsouzeni za nedovolené opuštění republiky, v případě, že neprojevují negativní vztah ke státnímu zřízení. Součástí oslav bylo také uvedení do provozu nového úseku pražské trasy metra B mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Dukelská (dnes Nové Butovice) v Praze 5 a tramvajové tratě z Motola na Sídliště Řepy na Praze 6. V odpoledních hodinách 28. října se na Václavském náměstí shromáždilo několik tisíc osob k poklidné demonstraci. S akcí již delší dobu dopředu počítaly orgány Státní bezpečnosti, proto bylo asi 140 „rizikových“ osob zadrženo ještě před konáním demonstrace. Proti demonstrujícím na Václavském náměstí tvrdě zakročily bezpečnostní orgány a demonstrace byla za použití pendreků, vodních děl, obrněných transportérů a psů rozehnána. 133 účastníků bylo zadrženo, s 29 účastníky bylo zahájeno trestní řízení.
5. listopadu – V Praze byl ustanoven Československý helsinský výbor – organizace kladoucí si za cíl podporu zásad Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z Helsinek ze srpna 1975. Do čela organizace se postavil Chartista Jiří Hájek.
9. – 20. listopadu – Na pozvání Italské komunistické strany a Italské socialistické strany vycestoval do Itálie na soukromou návštěvu Alexander Dubček. V Římě se setkal s vedoucími představiteli obou stran, na audienci byl ve Vatikánu přijat papežem Janem Pavlem II. 13. listopadu převzal na univerzitě v Bologni čestný doktorát politických věd.
23.–24. listopadu – Tajemník ÚV KSČ Vasil Biľak navštívil NDR. V Berlíně se sešel s vedoucím tajemníkem Jednotné socialistické strany Německa a předsedou státní rady NDR Erichem Honeckerem. Podrobili kritice vybrané aspekty Gorbačovovy „Přestavby“. Dospěli k závěru, že politika perestrojky a glasnosti není potřebná pro celý svět, a že její fungování v Sovětském svazu nemusí nutně znamenat pozitivní vliv na ostatní socialistické země, které by si měly zachovat vlastní, nezávislé řízení.
8. – 9. prosince – Na oficiální návštěvu Československa přiletěl do Prahy francouzský prezident François Mitterrand. Nejprve se setkal s představiteli státu Gustávem Husákem, Ladislavem Adamcem a Miloušem Jakešem. Opatrně jim naznačil, že v Československu je ještě velký prostor ke zlepšování lidských práv. Oficiální představitelé museli vzít na vědomí, že se Mitterand hodlá sejít i s představiteli neoficiální opozice. 9. prosince přijal poté na francouzském velvyslanectví zástupce Charty 77 a dalších opozičních seskupení v čele s Václavem Havlem. Projednával s nimi zejména otázku dalších možností rozvoje lidských práv a hrozby vzniku konzervativního uskupení NDR, ČSSR a Rumunska vystupujícím proti politice přestavby v SSSR.
10. prosince – Na Škroupově náměstí v Praze 3 se za účasti asi 3000 osob uskutečnila první povolená opoziční demonstrace uspořádaná v rámci oslav Dne lidských práv. Na demonstraci vystoupil Václav Havel a další představitelé Charty 77 i jiných opozičních iniciativ. Hymnu na shromáždění zazpívala Marta Kubišová. Minutou ticha vzpomněli účastníci demonstrace obětí zemětřesení v Arménii a odhlasovali rezoluci za propuštění politických vězňů.^[9]
16. prosince v 16:00 hod. – Po 36 letech utichají československé rušičky zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo (Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, BBC, Deutsche Welle, Deutschlandfunk, apod.).

Svět

13. – 28. února – Na Zimních olympijských hrách v kanadském Calgary se účastnilo 59 československých sportovců a získali jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile.
20. února – Začala válka o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
27. února – Při Sumgaitském pogromu severně od Baku zahynulo 32 osob a okolo 2000 jich bylo zraněno.
13. března – Mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó pod Cugarským průlivem byl dán do provozu tunel Seikan, doposud nejdelší a nejhlubší tunel na světě, o délce 53,85 km v hloubce okolo 100 m.
16. března – Při chemickém útoku irácké armády během irácko-íránské války v kurdském městě Halabdža zahynulo 3200–5000 lidí a 7000–10000 jich bylo zraněno.
24. března – V Bělehradě byla otevřena první prodejna rychlého občerstvení McDonald's ve Východní Evropě.
30. března – V Budapešti byla založena mládežnická organizace Fidesz, která se později transformovala do politické strany.
14. dubna – Americká fregata USS Samuel B. Roberts najela v Perském zálivu na minu. 69 zraněných.
18. dubna – Operace Praying Mantis – Zásah US Navy proti íránským ropným plošinám v Perském zálivu.
27. června – Při železniční nehodě na Lyonském nádraží v Paříži zahynulo 56 osob.
30. června – Arcibiskup Lefebvre a biskup Castro-Mayer bez papežského mandátu vysvětili čtyři kněze FSSPX na biskupy, čímž stvrdili roztržku mezi svými tradiconalistickými bratrstvy a Římem.
3. července – Íránský Airbus A300B2 sestřelen nad Perským zálivem raketou odpálenou americkým křižníkem USS Vincennes, 290 mrtvých.
6. července – Exploze ropné plošiny Piper Alpha v Severním moři si vyžádala 167 lidských životů.
18. července – Bylo založeno Kněžské bratrstvo svatého Petra.
28. srpna – Při nehodě na leteckém dni na letecké základně Ramstein zahynulo 67 diváků a 3 piloti.
22. října – V pařížském kině Espace Saint-Michel bylo následkem žhářského teroristického útoku těžce zraněno čtrnáct osob.
2. listopadu – vypuštěn první počítačový červ.
15. listopadu – První start sovětského raketoplánu Buran.
19. listopadu demonstrovalo okolo milionu lidí podporu Slobodanovi Miloševićovi během tzv. mítinku bratrství a jednoty na soutoku Dunaje a Sávy v Bělehradě.
7. prosince – Zemětřesení v Arménii o síle 6,9 stupňů Richterovy stupnice téměř srovnalo se zemí města Spitak a Leninakan. Zahynulo okolo 25 000 lidí a škody dosáhly pěti miliard dolarů.
21. prosince – Aféra Lockerbie, teroristický útok na let Pan Am 103, 270 mrtvých.
Usáma bin Ládin založil teroristickou organizaci al-Káida.
Trent Reznor založil Nine Inch Nails.
Izrael vypustil z kosmodromu Palmachin svoji první družici – Horizon.