Křemenáč smrkový

Vítejte ve fascinujícím světě Křemenáč smrkový. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Křemenáč smrkový, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Na následujících řádcích zjistíme, čím je Křemenáč smrkový tak relevantní, jaké jsou současné trendy a kam směřuje do budoucna. Ať už jste odborníkem na Křemenáč smrkový nebo se s tématem teprve začínáte seznamovat, tento článek vám poskytne úplný a aktuální přehled všeho, co o Křemenáč smrkový potřebujete vědět. Připravte se ponořit se na cestu poznání a objevů o Křemenáč smrkový!

Jak číst taxoboxKřemenáč smrkový
alternativní popis obrázku chybí
Křemenáč smrkový
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodkozák (Leccinum)
Binomické jméno
Leccinum piceinum
Pilát et Dermek 1974
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křemenáč smrkový (Leccinum piceinum Pilát et Dermek) je jedlá, avšak v České republice ohrožená houba z čeledi hřibovitých. Z hlediska ohrožení je řazena do kategorie NT (téměř ohrožený)[1], ke sběru ho tedy rozhodně nelze doporučit a měl by být chráněn.[2]

Synonyma

  • kozák smrkový
  • křemenáč jehličnatý

Výskyt

Křemenáč smrkový roste od června do listopadu pod smrky obvykle v kyselých půdách. Nejčastěji ho můžeme nalézt v podhorských a horských oblastech.

Odkazy

Reference

  1. Holec J. & Beran M. (2006): "Červený seznam hub (makromycetů) České republiky", Příroda, Praha . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-03. 
  2. ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Křemenáč smrkový, s. 268. 

Literatura

  • SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 23. 

Externí odkazy