V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Křemenáč osikový. Od jeho počátků až po jeho význam v dnešní společnosti prozkoumáme všechny relevantní aspekty této Křemenáč osikový. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, jeho možné důsledky a roli, kterou hraje v každodenním životě lidí. Kromě toho prozkoumáme budoucí vyhlídky Křemenáč osikový a to, jak ovlivňuje způsob, jakým žijeme, pracujeme a máme vztahy. Během tohoto zkoumání objevíme důležitost Křemenáč osikový v moderním světě a jeho vývoj v čase.
![]() | |
---|---|
Mladé plodnice křemenáče osikového. Typický je v mládí čistě bílý třeň. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | křemenáč (Leccinum) |
Binomické jméno | |
Leccinum rufum (Schaeff.) Kriesel 1983 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křemenáč osikový (Leccinum rufum) je hřibovitá houba s mykorhizní vazbou na topol osiku.
Klobouk je v mládí polokulovitý až sklenutý, později klenutě rozložený až téměř plochý, průměr 4–20 cm, červenooranžový. Houba má drobné, bílé až smetanové, na otlaku vínově rezavé póry.[1]
Rozměry třeně jsou 8–18 × 2–6 cm. Pokožka třeně je téměř čistě bílá, pokrytá bílými šupinkami, které později tmavnou.[2]
Dužninu má smetanovou, na řezu vínově červenající, pak až fialovějící. Křemenáč osikový má příjemnou chuť a vůni houbovou. Výtrusy jsou vřetenovité, velké 13–17 × 4–5 µm, barva výtrusného prachu je okrově hnědá.
Roste od června do října, roztroušeně pod osikami, se kterými tvoří mykorrhizu, v listnatých a smíšených lesích, ve stromořadích u cest a v osikovém mlází na bohatých i písčitých půdách.
Tato houba je jedlá a tržní.
Poddruhem této houby je křemenáč osikový hnědý.
Roste od června do října pod topolem bílým a topolem osikou.
Snad jedině s rovněž jedlým kozákem topolovým (Leccinum duriusculum), zejména s jeho robustní formou (f. Robustum), který je ovšem hojnější, má světlejší klobouk, třeň zrnitý až jemně šupinkatý a dužninu na bázi třeně výrazně modrou. Ostatní druhy kozáků a křemenáčů rostou pod jinými druhy stromů.