Kyselina ricinolejová
V dnešním článku budeme hovořit o Kyselina ricinolejová, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Kyselina ricinolejová je téma, které ovlivňuje životy mnoha lidí, protože má přímý vliv na různé aspekty naší společnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Kyselina ricinolejová, od jeho historie a vývoje až po jeho dnešní dopad. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na Kyselina ricinolejová s cílem nabídnout kompletní a rozmanitou vizi na toto téma. Kyselina ricinolejová je bezpochyby vzrušující a komplexní téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
| Kyselina ricinolejová | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | (9Z,12R)-12-hydroxyoktadec-9-enová kyselina (R)-12-hydroxy-9-cis-oktadecenová kyselina |
| Triviální název | kyselina ricinolejová |
| Anglický název | Ricinoleic acid |
| Německý název | Ricinolsäure |
| Funkční vzorec | CH35CH(OH)CH2CH=CH7COOH |
| Sumární vzorec | C18H34O3 |
| Vzhled | kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 141-22-0 |
| PubChem | 643684 |
| ChEBI | 28592 |
| SMILES | O=C(O)CCCCCCC\C=C/C(O)CCCCCC |
| InChI | InChI=1S/C18H34O3/c1-2-3-4-11-14-17(19)15-12-9-7-5-6-8-10-13-16-18(20)21/h9,12,17,19H,2-8,10-11,13-16H2,1H3,(H,20,21)/b12-9-/t17-/m1/s1 1/C18H34O3/c1-2-3-4-11-14-17(19)15-12-9-7-5-6-8-10-13-16-18(20)21/h9,12,17,19H,2-8,10-11,13-16H2,1H3,(H,20,21)/b12-9-/t17-/m1/s1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 298,461 g/mol |
| Hustota | 0,945 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustná |
| Bezpečnost | |
 GHS07 Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina ricinolejová (systematický název (9Z,12R)-12-hydroxyoktadec-9-enová kyselina) je omega-9 nenasycená mastná kyselina.[2]
Tato mastná kyselina je hlavní složkou ricinového oleje a asi 90 % z něj tvoří triglyceridy kyseliny ricinolejové.
Výroba
Kyselina ricinolejová se vyrábí zmýdelněním nebo frakční destilací hydrolyzovaného ricinového oleje.[3].
První pokus o přípravu této kyseliny provedl roku 1888 Friedrich Krafft.[4]
Použití
Zinečnatá sůl kyseliny ricinolejové se používá ve výrobcích pro osobní hygienu, jako jsou například deodoranty.[5][6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ricinoleic acid na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Ricinoleic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov . PubChem . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Frank D. Gunstone, John L. Harwood, Albert J. Dijkstra. The Lipid Handbook. 10: CRC Press, 2007. Dostupné online. ISBN 1420009672. S. 1472.
- ↑ James AT, Hadaway HC, Webb JP. The biosynthesis of ricinoleic acid. Biochem. J.. May 1965, s. 448–52. PMID 14340094.
- ↑ RIDER, T.H. THE PURIFICATION OF SODIUM RICINOLEATE. Journal of the American Chemical Society. November 1931, s. 4130–4133. Dostupné online . doi:10.1021/ja01362a031.
- ↑ zinc ricinoleate . Environmental Working Group. Dostupné online.
- ↑ Tom's of Maine - About Our Products. www.tomsofmaine.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina ricinolejová na Wikimedia Commons
