Kyselina mravenčí | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Obecné | |
Systematický název | methanová kyselina |
Triviální název | kyselina mravenčí |
Latinský název | acidum formicicum; acidum formicum |
Anglický název | formic acid |
Německý název | Ameisensäure |
Funkční vzorec | HCOOH |
Sumární vzorec | CH2O2 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 64-18-6 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 200-579-1 |
Indexové číslo | 607-001-00-0 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 46,024 8 g/mol |
Teplota tání | 8,4 °C (281,6 K) |
Teplota varu | 100,8 °C (374,0 K) |
Hustota | 1,22 g/cm³ (kapalina) |
Viskozita | 1,57 cP (26 °C) |
Disociační konstanta pKa | 3,75 |
Bezpečnost | |
![]() GHS05 Nebezpečí | |
H-věty | H314 |
R-věty | R35 |
S-věty | (S1/2) S23 S26 S45 |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina mravenčí (lat. acidum formicicum, též acidum formicum), methanová kyselina je nejjednodušší karboxylovou kyselinou. Z jejího vzorce vyplývá, že na karboxylovou skupinu —COOH je vázán pouze jeden atom vodíku. Je to bezbarvá, na vzduchu dýmající, ostře páchnoucí kapalina s leptavými účinky. Její teplota tání a hlavně teplota varu jsou podobně vysoké jako u vody díky vlivu vodíkových vazeb. Má silné redukční účinky. (Její molekula totiž obsahuje vlastně aldehydovou skupinu, která se snadno oxiduje)
Tvoří soli, které se nazývají mravenčany, převládá však označení formiáty. Stejné označení se používá i pro látky, vznikající esterifikací – tzn. reakcí s alkoholy. Nejjednodušším esterem je methylformiát.
Kyselina mravenčí je obsažena v mravenčím jedu, odtud pochází její název. Dále je obsažena např. v jedu včel. Používá se především v organické technologii.
Vyskytuje se v žahavých buňkách kopřivy, avšak není hlavní složkou způsobující příznaky popálení.
Syntetická kyselina mravenčí se užívá k výrobě barviv, na odstraňování bradavic, v gumárenském průmyslu a v koželužství k odvápnění kůže, též jako přídatná látka do potravin pod označením E 236. Používá se také do přípravků na čištění vodního a močového kamene v toaletní míse.
Je možné ji vyrábět s vysokou účinností elektrochemicky z oxidu uhličitého a vody s použitím olověné, rtuťové nebo cínové katody.
V laboratoři slouží k přípravě oxidu uhelnatého pomocí kyseliny sírové, která odštěpí z kyseliny mravenčí vodu. HCOOH → CO + H2O
Ve včelařské chovatelské praxi se páry kyseliny mravenčí používají jako účinný prostředek k tlumení varroázy. Varroáza je onemocnění způsobené roztočem kleštíkem včelím.
Na kůži: Při dotyku s lidskou kůží ji začíná okamžitě leptat, což způsobuje svědění a kůže začíná červenat. Poškození kůže obvykle není vážné, při kontaktu s koncentrovanou kyselinou mravenčí však může dojít k silnému podráždění a vzniku puchýřů.
V krevním oběhu: Zásadní úlohu hraje při otravách methanolem, který se nejprve metabolizuje na formaldehyd a ten zas na kyselinu mravenčí. Její vyšší koncentrace pak vede k rozvoji metabolické acidózy, která může končit smrtí.
Akutní toxicita spočívá v tom, že kyselina mravenčí inhibuje cytochromoxidázu a tím i mitochondriální respiraci, podobně jako kyanidy a oxid uhelnatý. Rozvoj acidózy je doprovázen tvorbou mravenčanů a laktátů. Acidóza také usnadňuje průnik kyseliny do buněk. Hromadí se zejména v sítnici, očním nervu a bazálních gangliích.