Jan Zvoníček

V historii lidstva hrál Jan Zvoníček zásadní roli ve vývoji společnosti. Od starověku byl Jan Zvoníček předmětem studia, debat a obdivu, ovlivňujícího rozhodnutí a jednání jednotlivců, komunit a národů. Postupem času Jan Zvoníček prokázal svou schopnost způsobit významné změny v průběhu historie, a to jak politicky, tak sociálně, ekonomicky a kulturně. V tomto článku prozkoumáme význam Jan Zvoníček a jeho dopad v dnešním světě, analyzujeme jeho význam v různých oblastech a jeho neustálou přítomnost v každodenním životě lidí.

Jan Zvoníček
Narození21. listopadu 1865
Týniště nad Orlicí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. ledna 1926 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánístrojní inženýr, vysokoškolský učitel, technik a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Zvoníček (21. listopadu 1865, Týniště nad Orlicí[1] – 26. ledna 1926, Praha[2]) byl český vynálezce a vysokoškolský profesor na technice v Praze a v Brně.

Život

Národil se v Týništi nad Orlicí, v rodině tkalce Jana Zvoníčka a manželky Anny, rozené Junkové.[1] Vystudoval reálku v Hradci Králové a vysokou školu technickou v Praze.

Po vystudování pracoval v Českomoravské strojírně. V roce 1902 byl jmenován mimořádným profesorem české techniky v Brně[3] a v roce 1904 řádným profesorem. Roku 1912 přešel českou techniku v Praze.

Dne 26. února 1907 se v Praze u sv. Štěpána oženil, manželka Jarmila, rozená Kalvachová (1889–??) z Rychnova nad Kněžnou, dcera Jana (1909–??) a syn Jan (1913–??).[4][5]

Jeho bratr Josef Zvoníček byl též profesorem brněnské techniky a jejím rektorem.[6]

Akademické funkce

V letech 1906–1907 byl děkanem odboru strojního a elektrotechnického inženýrství brněnské techniky a v letech 1909–1910 rektorem celé školy. V Praze byl dvakrát rektorem a třikrát děkanem.[7]

Konstruktérské a vynálezecké dílo

V roce 1896 sestrojil ventilový rozvod na přehřátou páru. Parní stroje s tímto rozvodem, stejně jako později Zvoníčkovy turbíny vyráběla firma Českomoravská strojírenská. V roce 1908 obdržel patent na rekonstrukci radiální parní turbíny. Konstruloval i první elektrické jeřáby a zabýval se také rychloběžnými čerpadly.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1871 v Týništi nad Orlicí, sign. 165-3964, ukn. 9965, str.337. Dostupné online
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z3, s. 203
  3. ↑ Lidové noviny, 28.11.1902, s.4
  4. ↑ Soupis pražských příslušníků, Zvoníček Jan, 1865
  5. ↑ Policejní přihlášky, Praha, Zvoníček Jan, 1865
  6. ↑ Encyklopedie města Brna:Prof. ing. Josef Zvoníček
  7. ↑ Lidové noviny, 28.1.1926, s.2, Prof. inž. Jan Zvoníček zemřel

Externí odkazy

Rektoři ČVUT

Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–

České vysoké učení technické v Praze
Rektoři Vysokého učení technického v Brně

1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček

Vysoké učení technické v Brně