Karel Hugo Kepka

V dnešním světě získal Karel Hugo Kepka velký význam v různých oblastech. Jeho dopad se projevil ve společnosti, kultuře, politice, ekonomice a mnoha dalších aspektech každodenního života. Od svých počátků až do současnosti je Karel Hugo Kepka předmětem studia, debat a sporů. V tomto článku budeme analyzovat vliv Karel Hugo Kepka v současné společnosti a prozkoumáme jeho hlavní charakteristiky, stejně jako výzvy a příležitosti, které představuje. Karel Hugo Kepka se stal všudypřítomným fenoménem, ​​který si dnes zaslouží zvláštní pozornost, abychom lépe porozuměli jeho roli.

Karel Hugo Kepka
Karel Hugo Kepka
Karel Hugo Kepka
Narození26. července 1869
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. června 1924 (ve věku 54 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoké učení technické v Brně
Povolánípedagog, architekt, učitel, designér a vysokoškolský učitel
DětiKarel Kepka[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hugo Kepka (26. července 1869 Plzeň[2] – 30. června 1924 Brno[3]) byl český architekt a vysokoškolský pedagog.

Život

Vystudoval Českou vysokou školu technickou v Praze, kterou dokončil v roce 1893 a na které pak také pracoval jako asistent. Od roku 1898 působil v Brně, nejprve jako profesor České státní průmyslové školy. Od roku 1901 vyučoval na brněnské České vysoké škole technické, v letech 1915–1917 byl jejím rektorem. V letech 1908–1909 a 1911–1912 byl děkanem tamního odboru stavebního inženýrství a v letech 1920–1921 prvním děkanem odboru architektury a pozemního stavitelství.[4]

Navrhoval budovy v historizujícím slohu. Řadí se k dobovému eklektickému proudu. V rámci jeho tvorby se mísí pozdní historismus se secesí.[5]

Zemřel roku 1924 v Brně. Jeho ostatky byly zpopelněny v Praze a následně uloženy na Městském hřbitově v Příbrami.

Dílo

Odkazy

Reference

  1. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ Matrika 17189, sn. 124 . MZA . Dostupné online. 
  4. ↑ ČOUPKOVÁ, Magdalena; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka; BLATNÁ, Alžběta. Prof. Ing. Karel Hugo Kepka . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-01-09 . Dostupné online. 
  5. ↑ Sto let prostějovské radnice. : Statutární město Prostějov ISBN 978-80-260-5487-0. OCLC 883370752 
  6. ↑ prof. Ing. arch. Karel Hugo Kepka . Vysoké učení technické v Brně . Dostupné online. 
  7. ↑ Zahájena stavba budovy školy v Husovicích (26. 5. 1902) . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-21 . Dostupné online. 
  8. ↑ Sokolovna . Národní památkový ústav . Dostupné online. 
  9. ↑ Obecná a měšťanská škola (Masarykova škola) . FOIBOS . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Rektoři Vysokého učení technického v Brně

1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček

Vysoké učení technické v Brně