Rakouské císařství

Dějiny Rakouska
	Prehistorie;
	Doba halštatská;
	Noricum;
	Markomani;
	Sámova říše;
	Karantánie;
	Rakouské markrabství;
	Babenberkové;
	Rakouské vévodství;
	Habsburská éra;
	Habsburkové;
	Svatá říše římská;
	Rakouské arcivévodství;
	Habsburská monarchie;
	Habsbursko-lotrinská dynastie;
	Rakouské císařství;
	Německý spolek;
	Rakousko-Uhersko;
	1. světová válka;
	Atentát na Františka d'Este;
	Rakousko po 1. světové válce;
	Německé Rakousko;
	První Rakouská republika;
	Rakouská občanská válka;
	Červencový puč;
	Rakouský stát;
	Anšlus;
	2. světová válka;
	Rakousko v nacistickém Německu;
	Rakousko po 2. světové válce;
	Okupační zóny Rakouska;
	Rakouská druhá republika;

; vlajka	; znak
	Hymna Gott erhalte Franz den Kaiser; („Zachovej nám, Hospodine, Františka císaře“)
	Motto Alles Erdreich ist Österreich untertan
Geografie	; Rakouské císařství roku 1815
	; Rakouské císařství roku 1815
Hlavní město	Vídeň, Těšín (r. 1805), Olomouc, Kroměříž (r. 1848)
Rozloha	622 321 km²
Nejvyšší bod	Ortler (3905 m n. m.)
Nejdelší řeka	Dunaj
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	30 000 000 (v roce 1815)
Národnostní složení	Němci, Češi, Moravané, Poláci, Slováci, Rusíni, Slovinci, Srbové, Chorvaté, Rumuni, Maďaři a další
Jazyky	latina (státní a církevní), němčina (úřední), maďarština, čeština, italština, polština, slovenština, rusínština, jidiš, rumunština, chorvatština, slovinština
Náboženství	římskokatolické (státní), luteránské, reformované, ortodoxní, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	absolutní monarchie (1804–1861); konstituční monarchie (1861–1867)
Mateřská; země	Svatá říše římská (1804–1806); Německý spolek (1815–1866)
Měna	rakouský tolar
císař	František I. Rakouský (1804–1835); Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848); František Josef I. (1848–1867)
Vznik	římský císař František I. se prohlásil rakouským císařem
Zánik	rakousko-uherské vyrovnání
	Státní útvary a území
	Habsburská monarchie
	Svatá říše římská
	Rakouské arcivévodství
	Uherské království
	Salcburské kurfiřtství
	Benátská republika
	Milánské vévodství
	Země Koruny české
	Chorvatské království
	Slavonské království
	Sedmihradské velkoknížectví
	Bukovinské vévodství
	Italské království
	Federace sedmi obcí
	Varšavské vévodství
	Rakousko-Uhersko
	Předlitavsko
	Zalitavsko
	Italské království
	Varšavské vévodství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Název

Název vychází z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich), přijatého Františkem II., posledním císařem Svaté říše římské jako název habsbursko-lotrinského arcidomu — …den Titel und die Würde eines erblichen Kaisers von Österreich (als den Nahmen Unsers Erzhauses)… — nejednalo se tedy o zřízení nové dědičné monarchie a postavení jednotlivých států/panství/území zůstalo nezměněno.

Historie

František II. tak chtěl chránit rodové zájmy v okamžiku, kdy byl Napoleon prohlášen, na základě plebiscitu, císařem Francouzů. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky (válka třetí koalice proti Francii) byl přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie na čas do města Těšína.

Po dvou letech „dvojitého“ císařování se s ohledem na politický vývoj v Evropě (zejména vznik Rýnského spolku) František II./I. vzdal 6. srpna 1806 koruny Svaté říše římské, prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou a zbavil zbylé říšské stavy povinností vůči sobě jako římskému panovníkovi.^[1] Jeho vláda se tak formálně omezila pouze na rodové državy rakouské, království české a uherské.

Poněvadž nebylo z hlediska procesní ekonomie udržitelné vypočítávat všechna samostatná území pod panovníkovou vládou, začalo se původně dynastického titulu císaře rakouského poznenáhlu v praxi užívat i v teritoriálním smyslu císařství rakouského.

Během své existence bylo Rakouské císařství třetím nejlidnatějším státem Evropy, po Rusku a Británii, a územně druhým největším státem, po Rusku. Spolu s Pruskem bylo nejdůležitějším prvkem Německého spolku.

V důsledku porážky v prusko-rakouské válce a selhání státní reformy bylo rakouské císařství v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.

Území Rakouského císařství

Koruna česká
- Království české
- Markrabství moravské
- Vévodství Horní a Dolní Slezsko (běžněji nazýváno Rakouské Slezsko)
Koruna uherská
- Království uherské
- Království chorvatské – do roku 1822 součást Ilyrského království
- Království slavonské – do roku 1849 zároveň i podřízeno vlastnímu Chorvatsku (od roku 1868 s ním sloučeno)
- Velkoknížectví sedmihradské – roku 1867 plně vtěleno do Uher
- Vojenská hranice – demilitarizována a přičleněna k Uhrám a Chorvatsku-Slavonii až roku 1881
Království dalmatské
Království haličsko-vladiměřské
- Halič-Vladimirsko
- Knížectví osvětimské – součást Německého spolku v letech 1818–50
- Knížectví zátorské – dtto Osvětimsko
- Velkovévodství krakovské – od roku 1846
Království lombardsko-benátské – roku 1866 ztraceno ve prospěch Italského království
Arcivévodství Rakousy pod Enží a Arcivévodství Rakousy nad Enží (formálně nazýváno jako Arcivévodství rakouské)
Království ilyrské – rozděleno roku 1849 zpět do svých konstitutivních zemí:
Vévodství solnohradské – od roku 1849
Vévodství štýrské
Vévodství Bukovina – od roku 1849
Okněžněné hrabství tyrolské
Vorarlbersko – od roku 1861

Galerie

Území Rakouského císařství (k roku 1855)
Rakouská císařská koruna (původně koruna Rudolfa II.)

Odkazy

Reference

↑ Vznik Rakouského císařství. 100+1 zahraniční zajímavost . 2016-08-06 . Dostupné online. (anglicky)

Literatura

Prosincová ustava.
RAK, Jiří. Zachovej nám, Hospodine. Češi v Rakouském císařství 1804 - 1918. Havran: Praha 2013. 425 s. ISBN 978-80-87341-15-5.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakouské císařství na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Rakouské císařství

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Vznik Rakouského císařství. 100+1 zahraniční zajímavost . 2016-08-06 . Dostupné online. (anglicky)

[1]

Země Rakouského císařství

Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské¹	Rakouské císařství

Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví

Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany², Kraňsko², Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko

Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)², Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko³

¹ od roku 1816 do 1849 , ² od roku 1849 , ³ od roku 1861