V dnešním světě je Hřib habrový téma, které ve společnosti získává stále větší význam a zájem. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Hřib habrový předmětem debat, studií a výzkumů odborníků v různých oblastech. V průběhu historie Hřib habrový prokázal svůj vliv v různých aspektech každodenního života, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Hřib habrový a jeho význam v moderní společnosti, analyzujeme jeho důsledky a roli v našem dnešním světě.
![]() | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Boletus) |
Binomické jméno | |
Boletus carpinaceus Velen. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib habrový (Boletus carpinaceus Velen. 1939) je jedlá[1] houba z čeledi hřibovitých, která patří do skupiny tzv. pravých hřibů.
Ačkoli byl hřib habrový původně popsán jako samostatný druh, předpokládá se nyní, že jde o formu či varietu hřibu dubového, která roste pod habry.[2]
Klobouk dosahuje 60 - 150 milimetrů, zpočátku je polokulovitý, později ploše klenutý až ploše rozprostřený. Povrch je bledopopelavý, kompaktní, hedvábně lesklý. Ve středu obvykle tmavší.[3]
Rourky jsou 8 - 15 milimetrů dlouhé, utřeně odstávající. Společně s póry jsou zbarvené zprvu bělavě, později žlutozeleně.[3]
Třeň bývá 60 – 120 mm dlouhý a 20 – 40 mm široký, válcovitý, ve spodní polovině silnější. Krom bazální části je zbarven hnědavě jako třeň hřibu borového, jen bez červenavého nádechu. Kryje jej síťka, jejíž oka se směrem k bázi zvětšují.[3]
Dužnina má je bílá, na řezu barevně neměnná. Chuť i vůně jsou stejné jako u hřibu smrkového.[3]
Válcovitě vřetenovité spóry dosahují 14 - 22 × 4 - 4,5 μm, jejich povrch je hladký, barvy světle žlutohnědé[3]
Roste zřídkavě v habrových lesích.[3] Fruktifikuje od května do září.[1]
Přinejmenším do roku 1967 byl hřib habrový znám pouze z území Čech.[3] V současnosti je krom České republiky popsán v dalších evropských zemích jako jsou Chorvatsko, Maďarsko, Rakousko a Slovinsko.[4]