Děčín hlavní nádraží
V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Děčín hlavní nádraží a všechny aspekty s ním související. Od jeho vzniku k dopadu na současnou společnost, přes jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé obory. Děčín hlavní nádraží je téma velkého významu jak historicky, tak v současném kontextu a je nezbytné mu porozumět, abychom měli úplnou představu o jeho významu v dnešním světě. Prostřednictvím tohoto článku se podrobně podíváme na každý aspekt Děčín hlavní nádraží a poskytneme podrobný přehled, který nám pomůže pochopit jeho dnešní roli a význam.
| Děčín hlavní nádraží | |
|---|---|
.jpg) Staniční budova v srpnu 2024 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Děčín |
| Ulice | ulice Čsl. mládeže v Děčíně |
| Souřadnice | 50°46′24,6″ s. š., 14°12′3,6″ v. d. |
  Děčín hlavní nádraží | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 556597 |
| Tratě | Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín, Děčín – Rumburk, Praha–Děčín, Děčín – Dresden-Neustadt, Děčín – Oldřichov u Duchcova |
| Nadmořská výška | 135 m n. m. |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravní koleje | 8 (osobní n.) + 13 (nákladové n.) + 7 (kolejová skupina střed) |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (7) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusy |
| Služby ve stanici |            |
| Kód památky | 15173/5-5830 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děčín hlavní nádraží je železniční stanice v děčínské čtvrti Podmokly na adrese Čsl. mládeže 89/4. Vede přes něj první tranzitní železniční koridor a čtvrtý tranzitní železniční koridor (tratě Praha – Děčín a Děčín – Drážďany), do stanice ústí také tratě z Ústí nad Labem (pravobřežní), z Benešova nad Ploučnicí a z Oldřichova u Duchcova, kam se však v současné době[kdy?] pravidelně nejezdí. Nádraží má 4 nástupiště dostupné z podchodu po obyčejných schodech nebo výtahem. Je to také významná pohraniční stanice, zejména pro vlaky dálkové dopravy z Německa, které zde mají první zastávku na území Česka.[zdroj?]
Historie
V roce 1850 společnost Severní státní dráhy ve vsi Weiher a Podmokly (dnes Děčín hlavní nádraží) postavila přechodovou pohraniční stanici mezi Rakouskem a Saskem. Ve stanici byla postavena provizorní hrázděná stavba ve které byly společnosti NStB a saské dráhy, rakouský i saský celní úřad, policejní a poštovní úřad. Pro zaměstnance saské dráhy a celníky byly v roce 1852 postaveny tzv. saské domy.[1] V letech 1864–1865 byla postavena novorenesanční výpravní budova podle projektu Carla Schumanna společnostmi StEG a královské Saské státní dráhy.[2][3]
Současný provoz osobní dopravy
Ve stanici zastavují veškeré vlaky dálkové osobní dopravy EuroCity spojující Prahu s Berlínem, Hamburkem, popř. Kielem, Budapeští, Flensburgem, Lipskem či Curychem. Kromě výše uvedených relací zde zastavují rychlíky spojující Děčín s Prahou a Ústí nad Labem s Libercem a samozřejmě i regionální osobní vlaky.
Výpravní budova
.jpg)
Výpravní budova je zděná patrová podsklepená stavba s rizality, které jsou uprostřed a po stranách s přistavěnými pavilony. Stavba je postavena na otevřeném půdorysu písmene U z pískovcových kvádrů na bosované podezdívce a je ukončena valbovou střechou. Bosovaná jsou nároží, podlaží dělí kordonová římsa. Okna v přízemí jsou půlkruhově zaklenutá v profilovaných šambránách. Pod nimi jsou jednoduchá sklepní okna. Okna v patrech jsou sdružená obdélná v profilovaných šambránách a průběžnou podokenní římsou. Okna v pavilonech jsou v s půlkruhovým zakončením s šambránami s ušima a nadokenními římsami.[4][2] Výpravní budova byla v roce 1998 prohlášena kulturní památkou ČR.[5]
Tunely
Mezi stanicemi Děčín hlavní nádraží a Děčín-Přípeř na trati Děčín – Bad Schandau se nacházejí dva dvojkolejné tunely, které byly postaveny v roce 1849. Oba tunely zdobí kamenné portály v romantizujícím slohu, které zdobí korunní přímá římsa s obloučkovým vlysem a jsou ukončeny cimbuřím. Tunel Ovčí stěna (ev. č. 74) je ražen pod Pastýřskou stěnou v tvrdé pískovcové skále bez vyzdívky, je dlouhý 279 m. Následuje tunel Červená skála (ev. č. 75), který je ražen pod Špičákem v délce 143 m a je vyzděn.
Dostupné služby
Ve stanici jsou poskytovány následující služby[6]:
- Mezinárodní pokladní přepážka
- Vnitrostátní pokladní přepážka
- Platba v eurech
- Platba platební kartou
- Integrovaný dopravní systém
- Směnárna ČD
- Půjčovna kol ČD Bike
- Prostory pro cestující
- Úschovna zavazadel
- Úschovna kol
- Ve stanici je bezbariérové WC
- Restaurace
- Stanoviště TAXI v blízkosti stanice
- Zastávka MHD
- Veřejné parkoviště
- Zastávka linkových autobusů
- Policie
- Bufet nebo rychlé občerstvení
- Pošta
- WC osazeno eurozámkem
- Prodej ISIC karty
Odkazy
Reference
- ↑ Podmokly - Bodenbach Weiher u Děčína . . Dostupné online.
- ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 160–167.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 104.
- ↑ Detail dokumentu - G0280758. iispp.npu.cz . . Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 125637 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ Detail stanice . České Dráhy . Dostupné online.
