V dnešním světě se Železniční trať Děčín–Rumburk stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Železniční trať Děčín–Rumburk nadále vyvolává debatu a fascinaci v různých oblastech. Jak čas postupuje, Železniční trať Děčín–Rumburk se neustále vyvíjí a překvapuje komunitu, což dokazuje svou důležitost a schopnost nadále přitahovat pozornost různorodého publika. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Železniční trať Děčín–Rumburk s cílem poskytnout úplný a obohacující pohled na toto globálně relevantní téma.
Železniční trať Děčín–Rumburk (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 081) je jednokolejná železniční trať. Vede z Děčína do Rumburku přes Benešov nad Ploučnicí, Českou Kamenici, Jedlovou, Rybniště a Krásnou Lípu. Trať byla zprovozněna v roce 1869. Trať prochází Libereckým a Ústeckým krajem.
Úsek Benešov nad Ploučnicí – Jedlová je od 7. dubna 2014 kategorizován jako regionální dráha, ostatní úseky jsou nadále částmi celostátní dráhy.
Linka | Trasa | Dopravce | Vozidla |
---|---|---|---|
R14B | Liberec – Děčín – Ústí nad Labem hl. n. | ARRIVA vlaky | 845 |
R22 | Kolín – Mladá Boleslav hl. n. – Česká Lípa hl. n. – Rumburk – Šluknov | ||
U8 | Děčín – Česká Kamenice – Rumburk | České dráhy | 642 |
L2 | Liberec – Česká Lípa – Děčín | Die Länderbahn | 642 |
L4 | Rumburk – Jedlová – Česká Lípa – Mladá Boleslav hl. n. |
Až do ukončení pronájmu v roce 2012 se tu vyskytovaly i německé jednotky Siemens Desiro a ještě dříve i motorové vozy řady 810 a 830. V pravidelném provozu tu až do roku 2011 některé rychlíky tahaly i motorové lokomotivy 750 (Brejlovec).[zdroj?]
V letním období v roce 2012 byl po trati veden i nostalgický spoj „Lužický motoráček“, jezdící v trase Liberec – Česká Kamenice - Kamenický Šenov (dopravce KŽC Doprava). Ten byl provozován motorovým vozem M 262.0.[1]
Od GVD 2014/2015 měl rychlíky na trase Liberec – Česká Lípa – Děčín – Ústí nad Labem provozovat dopravce na základě plánovaného výběrového řízení Ministerstva dopravy.[2] Celé řízení ale bylo zastaveno a veškerou pravidelnou osobní dopravu dále zajišťovaly ČD. Změna přišla až s jízdním řádem 2020/21, kdy smlouvu, zatím na 2 roky, získal dopravce ARRIVA vlaky.[3]
Povodeň v srpnu 2010 trať zásadně poničila. Bylo zničeno několik mostů, můstků a desítky kilometrů trati, zejména v okolí obce Kytlice. Objevily se i úvahy o částečném zrušení trati, nakonec však prošla rekonstrukcí a po zhruba deseti měsících byla 1. července 2011 v celé trase znovu zprovozněna.[4]