Benešov nad Ploučnicí (nádraží)

V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Benešov nad Ploučnicí (nádraží) na různé aspekty dnešní společnosti. Od svého vlivu na mezilidské vztahy až po svůj význam v globální ekonomice, Benešov nad Ploučnicí (nádraží) zanechal významnou stopu v moderním světě. Prostřednictvím analýzy různých studií a výzkumů prozkoumáme, jak Benešov nad Ploučnicí (nádraží) utvářel způsob, jakým žijeme, pracujeme a jaký máme vztah k ostatním. Kromě toho se zamyslíme nad tím, jakou roli bude Benešov nad Ploučnicí (nádraží) hrát v budoucnu a jak bude jeho přítomnost nadále znovu objevovat a transformovat různé oblasti našeho každodenního života.

Benešov nad Ploučnicí
Staniční budova před rekonstrukcí
Staniční budova před rekonstrukcí
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
MěstoBenešov nad Ploučnicí
Souřadnice
Benešov nad Ploučnicí
Benešov nad Ploučnicí
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice562090
TratěDěčín–Rumburk, Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa
Nadmořská výška195 m n. m.
V provozu od16. ledna 1869
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71 s JOP
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov nad Ploučnicí je železniční stanice v západní části města Benešov nad Ploučnicí v okrese Děčín v Ústeckém kraji nedaleko řeky Ploučnice. Leží na jednokolejných neelektrizovaných tratích Děčín–Rumburk a Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa.

Historie

Stanice byla otevřena 16. ledna 1869 společností Česká severní dráha (BNB) na trati z Děčína do Jedlové. Stavbu trati a železničních budov prováděla firma Vojtěcha Lanny, dle typizovaného předpisu drážních budov BNB. 14. července 1872 otevřela BNB dráhu z Benešova do České Lípy, kam od roku 1867 vedla dráha z Bakova nad Jizerou, do Děčína.

Po zestátnění BNB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Popis

Nachází se zde jedno úrovňové jednostranné nástupiště (u budoy) a jedno poloostrovní nástupiště s přístupem centrálním přechodem přes dvě koleje.

Reference

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze . Rev. 2011 . Dostupné online. 

Externí odkazy