V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Benešov nad Ploučnicí (nádraží) na různé aspekty dnešní společnosti. Od svého vlivu na mezilidské vztahy až po svůj význam v globální ekonomice, Benešov nad Ploučnicí (nádraží) zanechal významnou stopu v moderním světě. Prostřednictvím analýzy různých studií a výzkumů prozkoumáme, jak Benešov nad Ploučnicí (nádraží) utvářel způsob, jakým žijeme, pracujeme a jaký máme vztah k ostatním. Kromě toho se zamyslíme nad tím, jakou roli bude Benešov nad Ploučnicí (nádraží) hrát v budoucnu a jak bude jeho přítomnost nadále znovu objevovat a transformovat různé oblasti našeho každodenního života.
Benešov nad Ploučnicí | |
---|---|
![]() Staniční budova před rekonstrukcí | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
Město | Benešov nad Ploučnicí |
Souřadnice | 50°44′17,16″ s. š., 14°18′18″ v. d. |
![]() ![]() Benešov nad Ploučnicí | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 562090 |
Tratě | Děčín–Rumburk, Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa |
Nadmořská výška | 195 m n. m. |
V provozu od | 16. ledna 1869 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 s JOP |
Dopravní koleje | 4 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (3) |
Prodej jízdenek | ![]() |
Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
Služby ve stanici | ![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benešov nad Ploučnicí je železniční stanice v západní části města Benešov nad Ploučnicí v okrese Děčín v Ústeckém kraji nedaleko řeky Ploučnice. Leží na jednokolejných neelektrizovaných tratích Děčín–Rumburk a Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa.
Stanice byla otevřena 16. ledna 1869 společností Česká severní dráha (BNB) na trati z Děčína do Jedlové. Stavbu trati a železničních budov prováděla firma Vojtěcha Lanny, dle typizovaného předpisu drážních budov BNB. 14. července 1872 otevřela BNB dráhu z Benešova do České Lípy, kam od roku 1867 vedla dráha z Bakova nad Jizerou, do Děčína.
Po zestátnění BNB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]
Nachází se zde jedno úrovňové jednostranné nástupiště (u budoy) a jedno poloostrovní nástupiště s přístupem centrálním přechodem přes dvě koleje.