Dnes je Třída Köln (F120) vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost širokého spektra publika. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho vlivu na populární kulturu, Třída Köln (F120) je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie hrál Třída Köln (F120) klíčovou roli při utváření našich životů a jeho význam zůstává zřejmý i v současném světě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty Třída Köln (F120) a jak formoval svět, který známe.
Třída Köln (F120) | |
---|---|
![]() Fregata Emden (F 221) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Německé námořnictvo Turecké námořnictvo |
Typ | fregata |
Lodě | 6 |
Osud | vyřazeny |
Nástupce | třída Bremen |
Technické údaje | |
Výtlak | 2090 t (standardní) 2750 t (plný) |
Délka | 109,8 m |
Šířka | 11 m |
Ponor | 4,6 m |
Pohon | CODAG |
Rychlost | 32 uzlů |
Posádka | 238 |
Výzbroj | 2× 100mm kanón (2×1) 6× 40mm kanón (2×2, 2×1) 2× 375mm protiponorkový raketomet Bofors (4 hl.) 4× 533mm torpédomet (4×1) |
Sonar | PAE/CWE |
Třída Köln (F120) byla třída fregat německého námořnictva. Byly to první fregaty, postavené v SRN po skončení druhé světové války a první německé válečné lodě s pohonem koncepce CODAG.[1] Jejich hlavním úkolem byla protiponorková ochrana ostatních válečných lodí či konvojů. Postaveno bylo celkem šest jednotek. Do služby vstoupily v letech 1961–1964 a vyřazovány byly v 80. letech.[1] Nahradila je velmi moderní třída Bremen.[2] Čtyři fregaty později koupilo Turecko, dnes již jsou vyřazeny.
Všechny fregaty této třídy postavila loděnicích H. C. Stülcken Sohn v Hamburku.
Jednotky třídy Köln:[1]
Jméno | Zahájení prací | Spuštěna | Dodání | Poznámky |
---|---|---|---|---|
Köln (F 220) | 21. prosince 1957 | 6. prosince 1958 | 15. dubna 1961 | Vyřazena 17. prosince 1982, používána cvičný hulk.[3] |
Emden (F 221) | 15. dubna 1958 | 21. března 1959 | 24. října 1961 | Vyřazen 30. června 1983. Předán turecku námořnictvu jako Gemlik (D 361), vyřazena po těžkém poškození požárem v lední 1994. |
Augsburg (F 223) | 29. října 1958 | 15. srpna 1959 | 7. dubna 1962 | Vyřazen 30. března 1988 |
Karlsruhe (F 224) | 15. prosince 1958 | 24. října 1959 | 15. prosince 1962 | Vyřazen 30. června 1983. Předán turecku námořnictvu jako Gazi Osman Paşa (D 360) a později přejmenována na Gelibolu, vyřazen 27. června 1994. |
Lübeck (F 225) | 28. října 1959 | 23. července 1960 | 6. července 1963 | Vyřazen 1. prosince 1988. Prodán tureckému námořnictvu na náhradní díly. |
Braunschweig (F 226) | 28. července 1960 | 3. února 1962 | 16. června 1964 | Vyřazen 4. července 1989. Prodán tureckému námořnictvu na náhradní díly. |
Hlavňová výzbroj se skládala ze dvou 100mm kanónů Creusot-Loire Modèle 53, umístěných v jednodělových věžích na přídi a na zádi. Protiletadlovou výzbroj tvořilo šest 40mm kanónů. Čtyři byly ve dvouhlavňových postaveních na přídi a na zádi, zbylé dva v jednohlavňových postaveních na bocích nástavby. K ničení ponorek sloužily dva čtyřhlavňové 375mm protiponorkové raketomety Bofors a čtyři 533mm protiponorkové torpédomety. Trupový sonar byl typu PAE/CWE. Pohonný systém byl typu CODAG. Tvořily ho dvě plynové turbíny Brown Boveri a čtyři diesely MAN pro ekonomickou plavbu. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[4]
Turecko zakoupilo roku 1983 německým námořnictvem vyřazené fregaty Emden a Karlsruhe, které přejmenovalo na Gelibolu (D 360) a Gemlik (D 361). V letech 1988–1989 byly zakoupeny ještě fregaty Braunschweig a Lübeck, které posloužily jako zdroj náhradních dílů.[5]