Rumunská kuchyně

V dnešním světě se Rumunská kuchyně stal tématem, které stále více zajímá mnoho lidí. Ať už pro svou historickou relevanci, svůj dopad na společnost nebo vliv na současnou kulturu, Rumunská kuchyně upoutal pozornost odborníků i fanoušků. Když zkoumáme různé aspekty Rumunská kuchyně, setkáváme se s velkou rozmanitostí názorů, pohledů a emocí, které nás vedou k zamyšlení nad jeho důležitostí a smyslem v našich životech. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Rumunská kuchyně, abychom objevili jeho rozmanité dimenze a lépe porozuměli jeho dopadu na naši realitu.

Rumunská kuchyně
Sarmale s kaší mămăligă
Sarmale s kaší mămăligă
Základní informace
RozšířeníRumunskoRumunsko Rumunsko
Typnárodní kuchyně
Ingredience
Surovinyvepřové maso, hovězí maso, drůbeží maso, skopové maso, kozí maso, mořské ryby, zelenina, mléčné výrobky, salámy, sýry
Dochucovadlachilli paprička, saturejka, celer, petržel, jogurt, olivový olej, slunečnicový olej
Pokrmy
JídlaČorba, Supa, Mamaliga, Mujdei, Mititei, Stufat, Sarmale, Palačinky,
Nápojepivo, víno, čaj, káva, Palinca, Rachiu, Braga

Rumunská kuchyně je spojením balkánských a středoevropských vlivů a tradic.[1] Vychází z jednoduché venkovské stravy, používá vepřové, hovězí i skopové maso, častá je sezónní zelenina (rajčata, papriky, dýně, okurky, zelí, lilek). V okolí Dunaje a Černého moře se hojně konzumují ryby. Charakteristickými jídly jsou mămăligă (kukuřičná kaše, podobná polentě) a brynza. Tradiční rumunský sýr je Telemea, který se podobá balkánskému sýru.

V roce 1841 vydali Costache Negruzzi a Mihail Kogălniceanu první rumunskou kuchařku 200 rețete cercate de bucate, prăjituri și alte trebi gospodărești.

Pokrmy

Polévky a omáčky

  • Ciorbă nebo čorba, hustá polévka s charakteristickou nakyslou chutí, přidává se do ní borș (zkvašené otruby), citrón nebo šťáva z kysaného zelí. Často se dochucuje libečkem a kysanou smetanou.
  • Ciorbă de perişoare, ostřejší polévka s masovými knedlíčky
  • Ciorbă de burtă, dršťková polévka s česnekem
  • Ciorbă de legume, zeleninová polévka
  • Supă, čirý vývar
  • Mujdei, národní jídlo, pálivá omáčka z rozemletých stroužků česneku a slunečnicového oleje. Podává se k masitým jídlům.
  • Zacuscă, národní jídlo, zeleninová pomazánka obsahuje pečený lilek nebo fazole, červené papriky a cibule.

Jídla

  • Mămăligă, národní jídlo, kukuřičná kaše podobná italské polentě. Podává se s brynzou a kysanou smetanou. Může být jako příloha nebo hlavní jídlo.
  • Mititei (mici), válečky z mletého masa, které se grilují. Na přípravu se nejčastěji používá hovězí maso, česnek, černý pepř, tymián, koriandr, anýz a saturejku. Podobají se čevapčiči a servírují se s hořčicí a cibulkou.
  • Sarmale, vinný nebo zelný list plněný mletým kořeněným masem. Podává se s rýží nebo s kaší mămăligă. Mezi Čechy v Banátu jídlo nazývané sarmi a tradičně pojídané i s bílým domácím chlebem.[2]
  • Tochitură moldovenească, dušené vepřové maso se sýrem, česnekem, volským okem. Často se podává s mămăligou.
  • Rasol, společně vařené maso, brambory a zelenina. Servíruje se s křenem a omáčkou mujdei.
  • Rasol moldovenesc cu hrean, společně vařené kuřecí, vepřové nebo hovězí maso s kysanou smetanou a křenovou omáčkou.
  • Frigărui, masové špízy na rožni
  • Limbă cu măsline, hovězí jazyk
  • Ostropel, kuřecí maso v rajčatové omáčce
  • Piftie, vepřová huspenina
  • Șnițel, řízek nejčastěji vepřový
  • Stufat, dušené jehněčí maso
  • Ghiveci, zelenina zapečená nebo dušená s masem. Podobá se bulharskému gjuveci nebo maďarskému leču.
  • Impletata, lilek s mletým masem mămăligă
  • Chiftele de pește, karbanátky z kapřího masa
  • Pateuri, slané šátečky plněné nejčastěji sýrem nebo mletým masem.
  • Ardei umpluți, papriky plněné mletým masem, rýží, cibulí a kořením.
  • Salată de vinete, salát z grilovaného lilku, slunečnicového oleje a cibule. Obvykle se lilek připravuje na otevřeném ohni, což dodává pokrmu typickou, lehce kouřovou chuť.[2]
  • Salát de Boeuf, podávaný obvykle na Vánoce (hodně připomíná český bramborový salát) spolu s vepřovým a celou řadou dalších pochoutek.[2]
  • Tocăniță, obdoba guláše.[2]
  • Musacă, zapečené maso s lilky, cibulí a rajčaty.[2]
  • Fazole bătută, fazolová kaše.
  • Covrigi, preclíky. Typické rychlé občerstvení. Sypané solí, mákem či sezamem, ale také plněné sladkou marmeládou, tvarohem nebo slanou náplní.[2]

Uzeniny a sýry

  • Sângerete, jelito (vánoční jídlo)
  • Drob de miel, jehněčí vnitřnosti (velikonoční jídlo)
  • Pastramă, uzené maso
  • Salam de Sibiu, salám podobný uheráku
  • Urdă, ovčí sýr
  • Bulzul, mămăligă zapečená se sýrem
  • Brynza, ovčí sýrjehož jméno je rumunského původu. Rumunští pastevci ho rozšířili po celých Karpatech až po Beskydy.[2]

Sladká jídla

  • Cozonac, buchta s ovocnou náplní nebo marmeládou
  • Plăcintă, tvarohový koláč
  • Papanași, smažené koblihy polité džemem a kysanou smetanou
  • Chalva, orientální sladkost, podobá se tureckému medu
  • Clătită, oblíbené tenké palačinky plněné slanými i sladkými náplněmi
  • Gogoși, sladkost ze smaženého těsta.[2]
  • Rahat, sladkost podobná želé, lepivé kostičky obalené v práškovém cukru
  • Krtöskalács, u nás známý jako trdelník.
  • Polévka Ciorbă
    Polévka Ciorbă
  • Mămăligă s mititei
    Mămăligă s mititei
  • Tochitură moldovenească
    Tochitură moldovenească
  • Salam de Sibiu
    Salam de Sibiu
  • Frigărui, kebab v rumunském stylu
    Frigărui, kebab v rumunském stylu
  • Palačinky
    Palačinky

Nápoje

Rumunské pálenky
  • Víno, oblíbený nápoj, typickými odrůdami jsou Fetească, Murfatlar, Kadarka a Cabernet Sauvignon. Vína jsou obvykle hodně silná se zbytkovým cukrem. Červené víno se označuje negru nebo roşu, bílé alb, suché sec, sladké dulce a šumivé spumos. Rumunsko má 300 000 hektarů vinic. Původní rumunskou odrůdou je Fetească neagră.[2]
  • Pivo, další oblíbený nápoj, místní značky Silva, Ciuc a Ursus.
  • Țuică, rumunská pálenka ze zkvašeného ovoce
  • Palincă, dvakrát destilovaná pálenka z ovoce, obsah alkoholu 50-60 %
  • Rachiu, brandy, vinný destilát
  • Afinată, borůvkový likér
  • Bragă, slabě alkoholický nápoj z kvašené kukuřice, jako turecká boza
  • Mazgram, sladká ledová káva

Odkazy

Reference

  1. ↑ Bucătăria românească. Istoria gastronomiei românești . . Dostupné online. (rumunsky) 
  2. ↑ a b c d e f g h i HORÁKOVÁ, Jarmila. Rumunská kuchyně. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 68–69. Dostupné online. 

Externí odkazy


Evropská kuchyně
Nezávislé státy Mapa Evropy
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Další regionální kuchyně
Města

Barcelona • Berlín • Lyon • Madrid • Neapol • Paříž • Praha • Řím • Vídeň