V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa North American O-47, tématu, které v historii vyvolalo zájem mnoha lidí. North American O-47 je téma, které bylo široce studováno a v průběhu let o něm bylo napsáno mnoho knih a článků. V tomto článku se snažíme prozkoumat různé aspekty North American O-47, od jeho původu až po jeho praktické aplikace v každodenním životě. V tomto směru zjistíme, co je North American O-47, jaké jsou jeho hlavní charakteristiky a proč je důležité věnovat mu čas a pozornost. Kromě toho budeme analyzovat některé z teorií a debat, které se kolem North American O-47 objevily, a také jeho dopad na současnou společnost. V konečném důsledku si tento článek klade za cíl poskytnout ucelenou a obohacující vizi North American O-47, aby si čtenář mohl rozšířit své znalosti a pochopit důležitost tohoto tématu v dnešním světě.
North American O-47 | |
---|---|
![]() North American O-47B, 112th Observation Squadron, Ohio National Guard | |
Určení | Pozorovací letadlo |
Výrobce | North American Aviation |
První let | 1935 |
Uživatel | Armádní letecký sbor Spojených států amerických |
Vyrobeno kusů | 239 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
North American O-47 byl americký jednomotorový třímístný taktický pozorovací letoun, řešený jako celokovový středoplošník se zatahovacím podvozkem ostruhového typu.
Prototyp s továrním označením GA-15 postavila v roce 1935 firma General Aviation. Stroj poháněl hvězdicový motor Wright R-1820-41 Cyclone o výkonu 625 kW. Pilot ovládal synchronizovaný kulomet Browning vzor 1919 v pravé polovině křídla a střelec na konci kokpitu pohyblivou zbraň stejného typu. Objemná část pod křídlem byla určena pro pozorovatele a jeho fotografický přístroj.
Na přelomu let 1935-36 se tovární označení změnilo na NA-15, protože firmu převzala finanční společnost North American. V lednu 1936 prototyp převzalo USAAC k testům na základně Wright Field. To již letoun nesl vojenské označení XO-47 (Observation).
Vojenské letectvo požadovalo zvětšení kabinového překrytu a posunutí pilotního sedadla kupředu. Celá přestavba se opozdila přemístěním výroby z Marylandu do Kalifornie, kde byl v Inglewoodu postaven nový závod.
V únoru 1937 podepsalo vojenské letectvo zakázku na 109 sériových O-47A s pohonnými jednotkami R-1820-49 po 717 kW. Od prototypu se odlišovaly prostornější kabinou a křídlem bez přechodu do trupu. Z této dodávky bylo 93 kusů dodáno letecké Národní gardě. Objednávkou z října 1937 byla zadána produkce dalších 55 letounů s továrním označením NA-25, z nichž garda obdržela 48 exemplářů.
Tovární označení NA-51 neslo 74 letounů O-47B s motory R-1820-57 o výkonu 735 kW. Stavěly se na objednávku podepsanou v březnu 1939.
V lednu 1942 se deset letounů O-47 pomocného útvaru Force X dostalo osobním parníkem President Coolidge a nákladním Mariposa do Austrálie. Původně měly tvořit posilu britských pozic v Malajsku, než však lodě dojely do cíle, byl Japonci obsazen Singapur a došlo ke změně kurzu.
O-47 z amerických základen vykonávaly protiponorkovou službu podél pobřeží USA a na obou stranách přístupu k Panamskému průplavu. Další se používaly pro spojovací a kurýrní lety.
Údaje podle[1]