Naděžda Krupská

V dnešním článku prozkoumáme vzrušující svět Naděžda Krupská. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do všech aspektů souvisejících s Naděžda Krupská. V průběhu historie hrál Naděžda Krupská zásadní roli ve společnosti a ovlivňoval různé oblasti, jako je kultura, ekonomika a politika. Prostřednictvím tohoto článku objevíme důležitost Naděžda Krupská a jak se vyvíjel v průběhu času. Připravte se ponořit se do fascinující cesty po Naděžda Krupská!

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Naděžda Krupská
Rodné jménoНадежда Константиновна Крупская
Narození14.jul. / 26. února 1869greg.
Petrohrad
Úmrtí27. února 1939 (ve věku 70 let)
Moskva
Místo pohřbeníHřbitov u Kremelské zdi
Alma materBestuževské kurzy
Povoláníknihovnice, spisovatelka, učitelka a politička
OceněníLeninův řád
Řád rudého praporu práce
Politické stranyKomunistická strana Sovětského svazu (do 1939)
Ruská sociálně demokratická dělnická strana
ChoťVladimir Iljič Lenin (1898–1924)
RodičeKonstantin Krupsky a Elizaveta Krupskaya
Funkceposlanec Nejvyššího sovětu SSSR (1938–1939)
člen Prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu (od 1938)
PodpisNaděžda Krupská – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naděžda Konstantinovna Krupská (rusky Надежда Константиновна Крупская, Naděžda Konstantinovna Krupskaja; 26. února 1869, Petrohrad – 27. února 1939, Moskva)[1] byla ruská politička a pedagožka.

Život

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Její otec Konstantin Ignaťjevič Krupskij (1837–1897) byl carský důstojník ze zchudlého šlechtického rodu, matka Jelizaveta Vasiljevna Tistrova (1836–1915) též pocházela ze šlechtické rodiny. Naděžda Krupská vystudovala dívčí gymnázium v Petrohradě, po smrti otce se živila vyučováním.

V roce 1894 se seznámila s Leninem a poté, co oba byli v roce 1896 uvězněni a Lenin poslán do vyhnanství, jí bylo v roce 1898 umožněno ho následovat pod podmínkou, že se za něj po příjezdu provdá. Po propuštění odcestoval Lenin z Ruska; Krupská ho v roce 1901[1] následovala a setrvala s ním až do jeho smrti. V dopise Bernských úřadů povolujících pobyt je její křestní jméno přeloženo jako Esperantia.

Po bolševické revoluci v roce 1917 byla sovětskou politickou pracovnicí, pedagožkou a organizátorkou sovětského školství. Krupská zpracovala otázky polytechnického vzdělání a spojení výchovy a vyučování s výrobní praxí. Od roku 1898 byla členkou VKS(b). Byla také činná v mezinárodním komunistickém hnutí. Od roku 1931 byla členkou Akademie věd SSSR.

Zemřela v Moskvě.[2]

Dílo (české překlady)

Ve svých pracích popularizovala světový názor marxismu-leninismu[3] a aktivně se účastnila zpracovávání Leninova teoretického dědictví.[4]

  • Můj život (Praha-Karlín, Komunistické nakladatelství, 1929)
  • Vzpomínky na Lenina (Díl 1 a 2; V Praze, Odeon (Jan Fromek), 1934)
  • O mladých pionýrech (Praha, Mladá fronta, 1951)
  • O výchově a vyučování (Praha, Dědictví Komenského, 1951)
  • O knihovnické práci (sborník statí z roku 1934; Praha, Orbis, 1954)
  • Lenin jako propagandista a agitátor (Praha, SNPL, 1957)
  • Lenin - redaktor a organizátor stranického tisku (Praha, SNPL, 1958)
  • O komunistické výchově (články a projevy; Praha, SNPL, 1958)
  • Vzpomínky na Lenina (Praha, SNPL, 1958, SNKLU 1964, Orbis 1970)
  • O klubové práci (Sborník statí; Praha, Osv. ústav, 1966)
  • Pedagogické dílo (Praha, SPN, 1976)
  • O dětském komunistickém hnutí (výbor z pedagog. statí; autoři Naděžda Konstantinovna Krupská, Edwin Hoernle; Praha, Mladá fronta, 1979)

Inspirace ve filmu

  • Životopisný film Naděžda byl natočen v SSSR v roce 1973

Galerie

  • Naděžda Krupská (1879)
    Naděžda Krupská (1879)
  • Naděžda Krupská (1890)
    Naděžda Krupská (1890)
  • Naděžda Krupská a Lenin (1922)
    Naděžda Krupská a Lenin (1922)
  • Naděžda Krupská (20. léta 20. stol.)
    Naděžda Krupská (20. léta 20. stol.)

Citát

„ A v noci jsme s Iljičem nijak nemohli usnout, snili jsme o mohutných dělnických demonstracích, jichž se jednou zúčastníme… “
— Naděžda Krupská[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nadezhda Krupskaya na anglické Wikipedii a Крупская, Надежда Константиновна na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b Богуславский, М. В. Velká ruská encyklopedie . Ruská akademie věd . Heslo КРУ́ПСКАЯ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-20. (rusky) 
  2. ↑ Vdova Leninova zemřela. Lidové noviny. 28. 2. 1939, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Suvorov 1976, s. 596.
  4. ↑ Suvorov 1976, s. 597.
  5. ↑ Naděžda K. Krupská: Vzpomínky na Lenina, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1964, str. 35

Literatura

  • DRIDZO, Vera Solomonovna. ŠUL'GIN, V. Naděžda Krupská. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1959. 130 s. cnb000684661.
  • JEŽEK, Alexandr. Naděžda Konstantinovna Krupská. Praha: Horizont, 1983. 179 s. cnb000004153.
  • SUVOROV, Lev, 1976. Rozvíjení dialektického materialismu po smrti V. I. Lenina (1924–1970). In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 596–610.

Externí odkazy