Dnes má Wikipedie:Uvádění zdrojů v naší společnosti nebývalý význam. Od svých počátků až do současnosti je Wikipedie:Uvádění zdrojů předmětem debat, obdivu a neustálého vývoje. Jeho dopad se projevil ve všech oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Wikipedie:Uvádění zdrojů, jeho důležitost v každodenním životě a jak utvářel způsob, jakým myslíme a jednáme. Od svého vzniku až po dnešní vliv Wikipedie:Uvádění zdrojů zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva.
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
Doporučení o uvádění zdrojů shrnuje zásady, jak se mají články na české Wikipedii opatřovat údaji o zdrojích informací, tj. referencemi, a jaké zdroje mají být v ideálním případě odkazovány.
Wikipedie staví na některých základních principech, mezi které patří i pravidlo o vlastním výzkumu. Toto doporučení říká, že nejsou povoleny žádné údaje vytvářející primární zdroje, a proto jsou články zpravidla sestaveny na základě různých zdrojů. Tyto použité zdroje je nutno v článku uvést z několika důvodů:
Pokud článek zdroje nemá, může se celý článek označit šablonou {{Neověřeno}}
, či jednotlivá sporná tvrzení označit šablonou {{Doplňte zdroj}}
. V případě šablon zpochybňujících celý článek se doporučuje dopsat do diskuse, případně do shrnutí editace, důvody, které pro udělení šablony vedly.
Doplňováním zdrojů do článků se zvyšuje ověřitelnost Wikipedie i kvalita a důvěryhodnost daného článku. Pokud nějaký editor zpochybní tvrzení v článku, v drtivé většině případů je potřeba ho doložit věrohodným zdrojem. Ozdrojovat článek je v neposlední řadě také slušnost vůči autorovi zdroje a v mnohých případech je využívání informací bez uvedení zdrojů protiprávní.
V zásadě je v textu článku potřeba opatřit referencí následující informace:
Typ informace | Příklad | Je-li bez reference |
---|---|---|
Negativní materiál o živých a nedávno zemřelých lidech. |
„V roce 2010 se dostal do konfliktu s policií pro držení drog.“ | smazat |
Negativní materiál o skupinách osob, právnických osobách a organizacích atd. a negativní materiál o osobách zemřelých před delším časem. |
„Válečných zločinů se během této ofenzívy nedopouštěly jen jednotky SS, ale i regulérní armáda.“ | označit šablonou {{subst:Fakt}}
|
Sporné a menšinové názory, včetně libovolných informací, které byly v dobré víře zpochybněny některým editorem. |
„Podle některých autorů člověk na Měsíci nikdy nepřistál a scény s kosmonauty byly natočeny ve filmovém studiu.“ | označit šablonou {{subst:Fakt}}
|
Odsouzení sporných nebo menšinových názorů, i když je to většinový názor. |
„Věda tvrdí, že geopatogenní zóny jsou nesmysl.“ | označit šablonou {{subst:Fakt}}
|
Doslovné citace jiných autorů, tj. citáty (v uvozovkách). |
„Byl pozdní večer, první máj.“ | nelze-li doplnit zdroj, text smazat a vložit šablonu {{Copyvio}}
|
Číselné a statistické údaje. | „V roce 2001 mělo město 23 456 obyvatel.“ | {{Doplňte zdroj}}
|
Zákony, předpisy, pravidla apod. i pokud nejsou citovány doslovně. |
„Osobou povinnou se rozumí ten, kdo byl v držení předmětu v rozhodné době.“ | {{Doplňte zdroj}}
|
Část textu založená na jednom prameni, tedy parafráze a shrnutí jiných autorů |
Pokud se některý odstavec článku opírá výhradně o jednu kapitolu knihy XY, je potřeba tuto knihu uvést v referenci na konci odstavce. | |
Hodnocení - umělecká, morální, kvalitativní atd. | „Dürer byl nepochybně mistrem nejvyššího řádu, jako nikdo jiný sklenul oblouk od středověku k renesanci.“ | {{Doplňte zdroj}}
|
Jiné části textu, u kterých vhodná citace může čtenáři umožnit prohloubit a ověřit si poznatky k danému tématu | Citování monografie nebo vysokoškolské učebnice, která se dané věci věnuje do hloubky. |
{{Doplňte zdroj}}
Pro napsání kvalitního článku je klíčové vyhledání kvalitních zdrojů. To může vyžadovat jisté úsilí, je potřeba zdroje posuzovat podle více kritérií a hodnotit věrohodnost i ve vztahu ke vkládané informaci. Obecně by články měly čerpat především z věrohodných sekundárních zdrojů (monografie, články) napsaných renomovanými odborníky v dané oblasti.
O kvalitě (věrohodnosti) zdroje svědčí i způsob jeho zveřejnění, nakolik je věrohodná instituce, která jej publikovala, a zda text prošel redakční kontrolou. Málo věrohodné jsou obvykle zdroje, které publikoval sám autor, a propagační texty nebo podobně zájmově spojené s předmětem, o kterém pojednávají.
{{Překlad}}
. Odkaz na původní článek informuje o původu textu a tím i o jeho autorech v souladu s autorskou licencí. Neslouží však k přímému ověření informací, ty je potřeba v článku doplnit referencemi se zdroji uvedenými v původním článku.Je nutno mít na zřeteli, že odkaz na zdroj zpravidla není dokladem pravdivosti tvrzení, reference jsou uváděny především za účelem možnosti ověření původu a autentičnosti uváděné informace. Věrohodnost zdroje je vždy potřeba posuzovat ve vztahu k informaci, kterou má zdroj dokládat. Neplatí tedy vždy obecné požadavky na „nezávislé věrohodné netriviální zdroje“ ve smyslu definice pro doložení encyklopedické významnosti.
Reference mohou být uváděny například:
Wikipedisté často uvádějí jako fakta věci, které si pamatují, že někde slyšeli anebo četli, ale nepamatují si kde a nemají žádné potvrzující důkazy. Je důležité prohledávat věrohodné zdroje k ověření těchto typů záznamů, a pokud je nelze ověřit, má kdokoliv právo požadovat doplnění zdrojů, popřípadě takové záznamy i smazat.
Žádost druhým wikipedistům, aby uvedli své zdroje, nepovažujte nikdy za nepřípadnou. Důkazní břímě má vždy přispěvatel, který předmětnou editaci provedl, a neozdrojovaný materiál smí kterýkoliv editor odstranit. Na druhé straně mohou někteří wikipedisté protestovat, pokud odstraníte materiál, aniž byste dali lidem šanci zdroj dohledat, zejména když text nevypadá zjevně nesprávný, absurdní nebo škodlivý. Místo okamžitého odstranění textu je vhodné přemístit jej na diskusní stránku nebo umístit šablonu {{Doplňte zdroj}}
za sporné slovo či větu, popřípadě označit celý článek šablonou {{Neověřeno}}
.
Podívejte se na Wikipedie:Ověřitelnost, Wikipedie:Žádný vlastní výzkum a Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům.
Neodstraňujte však fakta, o nichž víte, že jsou pravdivá a všeobecně známá, jen proto, že nejsou ozdrojovaná. Neodstraňujte například spojení slov „eliptická oběžná dráha Země“ jen proto, že pisatel nedoložil zdroj tvrzení, že planetární oběžné dráhy jsou eliptické.
Pokud tvrzení skutečně nevěříte, odstraňte jej a na diskusní stránce požadujte uvedení zdroje. Pokud si pouze upřímně myslíte, že nepatří mezi věci všeobecně známé, označte jej nebo se dotažte na diskusní stránce. Buďte velmi skeptičtí vůči prohlášením, že nějaká informace o osobách je „všeobecně známá“, zvláště pokud jde o žijící osoby. Pomluvy rozhodně nepatří mezi věci všeobecně známé.
Neověřený materiál v článcích o žijících osobách, který je kritický, negativní nebo poškozující, by se měl odstranit okamžitě, a neměl by se přemísťovat na diskusní stránku. Stejně je třeba nakládat s odstavci o žijících osobách v jiných článcích. Týkají se skutečných lidí, kteří se podobnými slovy mohou cítit poškozeni.
Reference se vztahují vždy ke konkrétním tvrzením, a to i v případě, že zdroj je použit pro vznik celého článku. Reference, která se vztahuje na celou větu (dokládá ji), se klade bezprostředně (bez mezery) za tečku za větou (nebo za čárku za větou, jestliže se týká věty v souvětí). Reference, která se vztahuje jen na část věty, se klade bezprostředně za tuto část věty. Referenci je možné vztahovat i na celý odstavec, v tomto případě se uvede za poslední větou odstavce. V jiných případech je třeba tuto skutečnost uvést.
Základní referenci tvoří popis zdroje (citace – vizte níže) vložený jako reference. Pokud je potřeba na více místech článku odkazovat na stejný zdroj, používá se opakovaná reference, kterou tvoří pouze odkaz na pojmenovanou základní referenci, která již citaci daného zdroje obsahuje. Pojmenované reference také umožňují učinit zdrojový kód článku čitelnější umístěním citací až pod článek – vizte reference pod článkem. Pro opakované odkazování na různé stránky jednoho zdroje (např. knihy) se používá zkrácený popis zdroje. V referenci s plnou citací se tento uvede do poznámky () a další reference budou obsahovat místo citace jen tento zkrácený popis a upřesnění čísla stránky: XXX, s. číslostránky. Vhodný zkrácený zápis je například příjmení autora případně doplněný rokem vydání knihy, například Novák (2007), s. 48, naopak nevhodná jsou neurčitá označení typu tamtéž či ibid.
Reference lze do článku vkládat pomocí panelů „Citace“ v záhlaví při editaci kódu stránky i Vizuálním editorem (tam pojmenovaná reference označena „Použít existující“) nebo přímo zápisem kódu s použitím značek typu <ref>popis zdroje</ref>
. Podrobný návod se nalézá v nápovědách odkazovaných výše. Požadavek na reference se týká i poznámek, kde je nutné referenci vložit jinak (šablonou {{Refn}}
), více v Nápověda:Poznámky.
Jestliže reference obsahuje klikatelný odkaz vedoucí na stránky s obsahem nevhodným pro děti a mládež ve smyslu § 191 odst. 1 a 2 trestního zákoníku (např. pornografickou tematiku), je třeba jej opatřit šablonou {{xxx}}
(vkládá se do poznámky nebo na konec reference).
Popis zdroje je kompletní informace o zdroji (například knize, webu), kde může čtenář informaci uvedenou v článku ověřit. Doporučuje se zdroj popsat ustáleným způsobem, citací, kterou je možné vložit ve Vizuálním editoru tlačítkem Citace a při editaci kódu Panelem referencí, případně přímo příslušnou citační šablonou.
Pro tištěné zdroje se doporučuje uvádět knihu ve tvaru, jak to popisuje článek Bibliografická citace a současně uvádět stranu, na které je možné tuto informaci nalézt. Přesné uvedení knihy, ISBN a strany usnadňuje následné ověření informace. Používají se {{citace monografie}}
pro běžné knihy, {{citace periodika}}
pro noviny a časopisy, případně {{citace sborníku}}
.
Pro internetové zdroje se doporučuje využívat formát přímého odkazu na konkrétní stránku a v případě potřeby a možnosti na pododdíl stránky. Především u odkazů na rozsáhlejší texty je vhodné poznámkou čtenáři co nejvíc usnadnit nalezení informace v příslušném textu. Pro články na pravidelně publikujících webech (například zpravodajský portál) se používá {{citace elektronického periodika}}
, pro ostatní {{citace elektronické monografie}}
.
Z reference by mělo být zřejmé, proč je v článku uvedena. Proto je někdy vhodné popis zdroje doplnit i o stručné shrnutí nebo krátkou doslovnou citaci ze zdroje.
Přehled referencí se zobrazuje v závěrečných sekcích pod textem článku pod nadpisem "Reference". Umístění a úroveň nadpisu odpovídá zvolené variantě závěrečných sekcí dle doporučení Vzhled a styl.
Aby se reference zobrazily, je třeba pod nadpis vložit značku pro výpis referencí. Ve Vizuálním editoru pomocí tlačítka vybrat z nabídky .
Při klasické editaci se pro stejný účel používá tento kód:
<references />
Schematická ukázka způsobu vkládání jednoduchých referencí (ukázkové citace nemají doporučenou podobu):
Podle vědců je Slunce pěkně velké.<ref>MUSIL, Cyril: Naše Slunce. Praha: Academia, 1974, s. 23</ref> Naproti tomu Měsíc není zase tak velký (věta doplněná referencí pojmenovanou pro opakované použití).<ref name="Zdražil">ZDRAŽIL, Rudolf: – článek na webu Vědci a věda</ref>
Následuje další text o Měsíci, který je opatřen opakovanou referencí, tedy odkazem na druhou referenci<ref name="Zdražil" />
Další věta se opět věnuje Slunci a čerpá z jiných stránek knihy uvedené v první referenci, použita tedy zkrácená reference.<ref>Musil (1974), s. 29–31</ref>
== Reference ==
<references/>
Takový zdrojový kód se zobrazí následovně:
A pod nadpisem Reference: