Ruská sociálně demokratická dělnická strana

Tento článek se bude věnovat tématu Ruská sociálně demokratická dělnická strana, které se stalo aktuálním v různých oblastech dnešní společnosti. Od svého vzniku až do současnosti vzbuzuje Ruská sociálně demokratická dělnická strana zájem odborníků, výzkumníků i široké veřejnosti díky svému dopadu a dopadu na různé aspekty každodenního života. V tomto směru budou analyzovány různé aspekty a dimenze, které Ruská sociálně demokratická dělnická strana zahrnuje, stejně jako jeho důsledky a výzvy v současném kontextu. Stejně tak budou přezkoumány různé pohledy a přístupy, které se kolem Ruská sociálně demokratická dělnická strana objevily, s cílem obohatit diskusi a poskytnout komplexní vizi tohoto fenoménu.

Ruská sociálně demokratická dělnická strana
Logo
Datum založení13. března 1898
Datum rozpuštění24. dubna 1917
PředsedaVladimir Iljič Lenin
LídrJulij Osipovič Martov
Vladimir Iljič Lenin
SídloPetrohrad, Rusko
Nástupce
Mezinárodní org.Druhá internacionála
Stranické novinyIskra
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDS) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) (Росси́йская социа́л-демократи́ческая рабо́чая па́ртия = РСДРП), byla sociálně demokratická ruská politická strana ilegálně založená roku 1898 v Minsku spojením několika různých revolučních organizací.[1] Roku 1903 se rozštěpila na dvě frakce – umírněnější menševiky vedené Julijem Martovem a radikální Leninovy bolševiky.[1]

V roce 1912 se strana definitivně rozdělila,[1] ale nadále jej poslanci ve čtvrté Státní dumě byli oficiálně součástí jedné strany. Po únorové revoluci roku 1917 měli většinu menševici, na podzim se bolševici nejdřív zmocnili moskevského a petrohradského sovětu a v říjnové revoluci moci v ruském státě.

Bolševická frakce od května 1917 vystupovala jako Ruská sociálně demokratická dělnická strana (bolševiků) – SDDSR(b) a začátkem roku 1918 se přejmenovala na Komunistická strana Ruska (bolševiků), předchůdkyni Komunistické strany Sovětského svazu. Menševici byli po bolševické revoluci nejdříve vytlačeni ze sovětů a po kronštadském povstání roku 1921 zakázáni.

Reference

  1. a b c PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 42. 

Externí odkazy