Městský hřbitov v Přerově
V tomto článku podrobně prozkoumáme Městský hřbitov v Přerově a analyzujeme jeho dopad v různých aspektech a kontextech. Od svého vzniku až po současnost byl Městský hřbitov v Přerově předmětem zájmu a diskusí v mnoha sektorech, což generuje protichůdné názory a hluboké úvahy. Na těchto stránkách se budeme ponořit do jeho významu, jeho vlivu a relevance, abychom plně porozuměli jeho rozsahu a dopadu. Prostřednictvím kritického a reflektivního přístupu se budeme zabývat různými pohledy a přístupy k Městský hřbitov v Přerově, abychom obohatili analýzu a podpořili obohacující debatu.
| Městský hřbitov v Přerově | |
|---|---|
.JPG) Vstupní brána hřbitova | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Přerov |
| Obec | Přerov |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′45,41″ s. š., 17°27′37,61″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Výstavba | 1877 |
| Světitel | Arnošt Vychodil |
| Datum posvěcení | 1. listopadu 1877 |
| Počet hrobů | cca 10 000 |
| Odkazy | |
| Oficiální web | http://tsmpr.cz/sluzby/sprava-hrbitovu/ustredni-hrbitov-prerov/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městský hřbitov v Přerově je hlavní městský hřbitov v Přerově, v lokalitě lidově nazývané Na černým. Nachází se na jihovýchodním okraji města, v ulici 9. května.
Historie
Výstavba
.JPG)
Hřbitov byl vystavěn v roce 1877 na velkém pozemku na okraji města jako nový městský hřbitov náhradou za rušená pohřebiště blíže centru, došlo zde též k přesunu cenných náhrobků. Pozemek vysvětil 1. listopadu 1877 farář Arnošt Vychodil, první pohřeb se zde konal hned následujícího dne. Hřbitov svou severní částí přiléhá na nový městský židovský hřbitov zřízený roku 1882. Byl zde též umístěn pomník pruským vojákům padlým v nedaleké bitvě v rámci prusko-rakouské války.
Podél zdi jsou umístěny hrobky a čestné hroby významných obyvatel města. Později zde vznikly též budovy zázemí hřbitovní správy a městské pohřební služby. Areál byl za svou historii několikrát rozšiřován.
Pohřbeni jsou zde také vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce, stejně jako vojáci Rudé armády padlí při osvobozování Československa roku 1945.
Po roce 1945
S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby.
Nová obřadní síň zde byla vystavěna roku 1987. V Přerově se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Olomouci-Neředíně.
V roce 2017 hřbitov zaujímal plochu 5,2 ha, deset tisíc pohřebních míst a kryté kolumbárium s šesti sty místy.[1]
Čestné hroby (výběr)
.JPG)
Převážně dle seznamu na stránkách hřbitova:[3]
- Jiřina Hauková (1919–2005) – česká básnířka a překladatelka
- Jan Hovůrka (1918–1941) – odbojář, gestapem zatčen a popraven v Brně[4]
- Karel Hovůrka (1914–1941) – československý voják, člen výsadkové skupiny Aroš V.[4]
- Terezie Hrubá (1876–1933) – zakladatelka a majitelka konzervárenské a cukrářské továrny
- František Chudoba (1878–1941) – český anglista, literární historik a překladatel
- Lubomír Jasínek (1922–1943) – československý voják a příslušník výsadku Antimony
- Bohumír Kobliha (1902–1981) – důstojník československé armády, topograf
- Slavomír Kratochvíl (1889–1914) – první oběť českého protirakouského odboje
- Pavel Novák (1944–2009) – český zpěvák, skladatel, hudebník
- Lubomír Pleva (1929–1998) – hráč na foukací harmoniku, čtyřnásobný mistr světa ve svém oboru
- Jakub Škoda (1835–1885) – středoškolský profesor, překladatel a komunální politik
- Jindřich Valouch (1947–2010) – český politik, starosta a první primátor města Přerova
- Ferdinand Vaněk (1879–1915) – český středoškolský profesor a vlastivědný pracovník
- František Venclovský (1932–1996) – plavec, jako první Čechoslovák překonal kanál La Manche
- Oldřich Vodička (1910–1949) – československý voják, umučen komunistickou Státní bezpečností v Praze na Pankráci[5]
- Amálie Vrbová (1863–1936) – česká spisovatelka píšící pod pseudonymem Jiří Sumín
- Emanuel Zahradníček (1908–1933) – student, první oběť fašismu v Československu
- Karel Zejda (1890–1977) – český obuvník, průmyslník a podnikatel, zakladatel závodu Kazeto
Pomníky
- Pomník pruských vojáků 1866[6]
- Pomník padlých v 1. světové válce 1914–1918
- Pomník italským zajatým vojínům
- Pomník na památku událostí na Švédských šancích 1945[7]
- Pomník obětem fašismu[2]
Odkazy
Reference
- ↑ CHALUPOVÁ, Lenka. Na přerovském hřbitově se pohřbívá už 140 let. První pohřeb se tu konal 2. listopadu roku 1877. Město Přerov . . Dostupné online.
- ↑ a b Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 85716/8-2255 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Hroby významných osobností na městském hřbitově . Statutární město Přerov . Dostupné online.
- ↑ a b Ing. František Jedlička. Hrob/kenotaf Jan a Karel Hovůrka . Spolek pro vojenská pietní místa . Dostupné online.
- ↑ Ervín Silný, Ing. František Jedlička. Hrob Oldřich Vodička . Spolek pro vojenská pietní místa . Dostupné online.
- ↑ Ervín Silný, Ing. František Jedlička. Hrob Obětí války 1866 . Spolek pro vojenská pietní místa . Dostupné online.
- ↑ Ervín Silný, Ing. František Jedlička. Hrob Obětí 2. světové války . Spolek pro vojenská pietní místa . Dostupné online.
Literatura
- Sborník Státního okresního archivu Přerov, 6, rok 1998 (Krejčí, V.: Přerovské hřbitovy), https://www.archives.cz/web/resources/soka_prerov/soka_prerov_sbornik_1998.pdf
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu městský hřbitov v Přerově na Wikimedia Commons - Židovský hřbitov
- Web hřbitova (stránky města) Archivováno 30. 3. 2020 na Wayback Machine.
- Historie hřbitovů ve městě